"Asi bych se popsala jako člověk, co nevydrží moc dlouho nic netvořit," říká Vávrová se smíchem. A právě tenhle vnitřní tvůrčí motor ji dovedl až sem - do podhůří Orlických hor, na kraj malé vesnice, kde pro ni a jejího partnera začíná malý ráj na zemi.

Když se partneři rozhodli najít svůj kousek země, měli poměrně jasnou představu - větší pozemek v přírodě, ideálně u lesa, s výhledem, za rozumnou cenu. "Což se v dnešní době zdálo jako představa z jiného vesmíru," vzpomíná Jana. Proto tři roky strávili pátráním po místě, které by splňovalo všechny jejich podmínky.

Nakonec nalezli pozemek, kde stála stará roubenka. Původně ji chtěli zachovat, jenže dlouhé roky opuštění se na jejím stavu podepsaly. "Byla úplně zničená, shnilá, napadená dřevomorkou a červotočem," popisuje Jana. Nad stylem domu visel otazník - buď mělo jít o přírodní, prosklený dům, nebo klasickou venkovskou chalupu.

A jak to dopadlo? Rozhodlo původní staré stavení. Partneři chtěli zachovat genius loci, zároveň však domu chtěli dodat moderní nádech. "Nechali jsme vše, co šlo - stromy, terén, starý sklep. A podle ohlasů náš dům do vesnice zapadá zcela přirozeně," říká Jana s pokorou. A protože má s partnerem stejný vkus, žádné vážné třecí plochy při zařizování nenastaly.

Dům srdcem postavený

Stavba začala v dubnu 2022 a na Vánoce 2023 už dvojice slavila první svátky ve svém "domě Na Kopečku". "Ještě není vše hotovo, ale už jsme zpomalili tempo. Při práci to začalo být hodně vysilující," přiznává. Přesto na celý proces vzpomíná s vděčností - naučil je totiž spoustu nového. Třeba různá řemesla.

Výsledkem je dům, kde každý detail nese rukopis majitelky. Obytná plocha o velikosti 160 metrů čtverečních voní dřevem, hlínou a květinami, které Jana miluje. Podlahy z dubu a pálené hlíny, smrkové trámy ošetřené olejem, zdi z hliněné omítky se i přes počáteční pochybnosti okolí ukázaly jako skvělá volba.

Interiér je tvořen směsicí nového a zachráněného. Něco pochází z původní chalupy, něco je dar od přátel, něco vzniklo vlastníma rukama. S láskou vyrobili třeba kuchyňskou linku, regály ve spíži nebo koupelnový stolek. Vše z masivního dřeva. Střešní krytinu pak tvoří červené pálené tašky - pocta tradiční české architektuře. Ne vše je však z ušlechtilých materiálů - třeba fasáda je silikonová kvůli údržbě.

Obývák s výhledem a čtyřnozí přátelé

Vysněný dům šikovné dvojice stojí na polosamotě - z jedné strany si užívají výhled na vesnický kostel, z druhé je dojímají krásy lesa a divoké přírody. Na kopečku s nimi bydlí také jejich kočka Běla a zakrslý králík Hop - a venku se pravidelně mihnou srnky, zajíci nebo netopýři.

Výhledy si užívají i díky portálu v obývacím pokoji, který si nemohou vynachválit. V budoucnu se jejich nejoblíbenějším místech nejspíše stane chystaná stodola, kde nebude chybět dílna, místo na přesazování květin a velká skleněná stěna - ta místo zcela propojí s exteriérem. Oblíbeným zákoutím se pak také možná stane i podkroví s knihovnou. A co zvířata? Běla už má jasno - její království je houpací křeslo. Hop je skromnější - spokojí se s prostorem pod konferenčním stolkem.

Milovaná zahrada

To, co však Jana miluje nejvíc, je zahrada. Květiny a bylinky jsou její radostí i vášní. "Baví mě vypěstovat si vlastní plodiny, nasušit bylinky, uvázat věnec nebo kytici do vázy z vlastních květin," přibližuje. Má ráda tradiční druhy - pivoňky, cínie, orlíčky - které míchá s lučními květy nebo větvičkami. "Je naplňující vyjít na zahradu a natrhat si vše, co potřebuju," dodává.

Na jejím instagramovém profilu, kam sdílí nádherné snímky domu a přírody, mají největší úspěch právě její kytice a záběry z kuchyně. Sdílení ji baví, a proto se snaží pořizovat kvalitní snímky všech výtvorů a vyladěných koutů domova. "Zpětná vazba mě posouvá dál a dodává mi sebevědomí," tvrdí Jana.

Pozemek čítající úctyhodný hektar a půl je jejím zeleným světem. Našli byste zde sad, záhony, louky a divoká místa. Chemie je tabu, místo ní se seče tak, aby se mohly vyvíjet různé druhy rostlin a dařilo se zvířatům. Zahrada ale není jen estetická oáza, ale i pořádná výzva - vyžaduje vzornou péči, která zabere hodně času. I proto ještě pár nestihl vytvořit třeba vytoužené jezírko. V zahradním království této milovnice přírody nechybí ani nejrůznější místa k posezení - třeba lavičky a špalky. "Zahrada je tu nejen pro práci, ale i pro klid a pozorování," dodává.

Co bude dál?

Jana chce pokračovat v práci na zahradě, dodělat podkroví, postavit kamenné zídky a vysadit další stromy. A také vytvořit místo pro lidi s podobnou duší. "Přemýšlíme o maringotce s ohništěm a saunou, kam by mohli přijet lidé, kteří mají rádi podobné věci," říká Jana, která si zamilovala i staré chalupy - ideálně roubené, se šindelovou střechou, zasazené do přírody. Proto ráda sleduje jejich obnovu a některé stavby se dostaly i na její vyladěný profil na sociální síti.

Dvojice si nepostavila jen dům - vytvořila místo, které žije v souladu s krajinou, ctí tradici a nabízí prostor pro růst - jak květinám, tak myšlenkám. "Na Kopečku" jde o příběh o lásce k přírodě, vytrvalosti a o tom, jak si vlastníma rukama postavit nejen dům, ale i život podle vlastních pravidel.