1 0 0 24.06.2025
Někdejší předseda Vojenského výboru NATO Bauer (ve funkci byl do ledna letošního roku, mezi roky 2015-2018 ji zastával prezident Petr Pavel) v rozhovoru pro Die Welt vysvětlil případné následky ruského útoku na členskou zemi, jako je například Estonsko.
Podle Bauera by princip kolektivní obrany Severoatlantické aliance v případě "malého útoku" nemusel nutně vést k okamžité ozbrojené reakci. Malá ruská operace, která neohrožuje "celkovou územní celistvost" člena, by údajně ponechala "čas na konzultace" a zvážení otázky: "Chceme zahájit válku, nebo ne?"
Od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 řada západních vojenských expertů ale stále častěji varuje, že Moskva se může snažit vyzvat NATO přímo.
To nepřímo potvrdil i admirál Bauer. Tvrdí, že "Putin nevnímá NATO jako bezprostřední hrozbu" a poukázal na tlumenou reakci Ruska na vstup Finska do aliance a na převážně rétorickou povahu jaderných hrozeb Kremlu.
Šéf německé zahraniční rozvědky Bruno Kahl nedávno varoval, že Ukrajina je pouze krokem Ruska při cestě na Západ. "V Moskvě jsou lidé, kteří už nevěří, že článek 5 NATO funguje. A rádi by to vyzkoušeli," řekl v podcastu Table Today.
Podle Kahla to ale neznamená plnohodnotné vojenské nasazení. "Stačí poslat zelené mužíčky do Estonska, aby chránili údajně utlačované ruské menšinu," narážel na ruskou anexi Krymu z roku 2014.
Článek 5 říká, že útok na jednoho člena aliance bude považován za útok na všechny. "Invaze nezačínají tak, jak si lidé myslí z válečných filmů, že někde na nádraží hraje orchestr a pak tam vpochodují vojáci. Agrese proti Evropě totiž už začala. A k otestování NATO nepotřebujete plný rozsah schopností," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna.
V případě války s Ukrajinou požaduje Rusko její kapitulaci. "Neexistuje ani nejmenší indicie pro to, že Putin něco změnil ve svém uvažování, ve svém agresivním přístupu k tomu, jak tento problém ukončit," podotkl Kahl.
V úterý 24. a ve středu 25. června se v nizozemském Haagu uskuteční summit NATO. Ústředním tématem setkání bude zvýšení výdajů členských zemí na obranu, což potvrdil i generální tajemník Mark Rutte. Podle něj se státy shodnou na zvýšení na 5 % HDP.
Rutte za největší hrozbu označil právě Rusko. Před několik týdny v Londýně varoval o jeho schopnostech, za pět let by podle něj totiž mohlo zaútočit na NATO. "Putinova ekonomika jede v režimu totální války. Ekonomika NATO je 25krát větší, přesto Rusko produkuje čtyřikrát více munice," apeloval.