Přijde mi video od Runy, ve kterém mě žádají o pomoc se sestřelováním dronů. S nepřátelskými drony jsou nonstop v kontaktu a zatím nejsou v přímém sestřelování moc úspěšní.

Spolu s šéfredaktorem Aktuálně.cz Matyášem Zrnem jsme vyhlásili sbírku na brokovnice a dodali jim pár kusů, ale teď je na čase přesvědčit je, aby si ve střelbě začali věřit. Trefit letící dron samozřejmě není žádná sranda, ale taktika útěku, kterou používali dosud, moc účinná taky není. Navíc si Rusáci dělají terče z jejich aut a tomu je prostě třeba zabránit.

Je mi jasné, že musím přehodnotit svá rozhodnutí a vyrazit co nejdřív. Budu potřebovat vrhací zařízení, která imitují střelbu na letící cíl. To se daří sehnat za příznivou cenu shodou okolností přes zlatého olympionika ve střelbě z brokovnice Davida Kosteleckého. Kromě toho je ochoten se domluvit rovnou i na tréninku. Od koho lepšího by se daly čerpat informace a zkušenosti!

Když jsem za ním dorazil, seznámil jsem ho se svojí brokovnicí Mossberg 940. Oblékám balistickou vestu a helmu, jakože jdeme na to. David na mě nevěřícně kouká a první věta, která z něj automaticky vypadne, je: "v tomhle to netrefíš". Vzápětí mi ukazuje, co všechno na mé výstroji překáží, abych mohl úspěšně střílet. Závodníci řeší i límeček od trička pod pažbou, který jim může rozhodit míření. Jenže vojáci na Ukrajině mají všichni vesty, a tak si musíme poradit.

První série střelby je ve vestě s helmou, kde létající terče představují drony. Je to mazec. Úspěšnost není taková, jakou bych si představoval, a tak druhou sérii zkouším bez vesty. Velký rozdíl je vidět už po pár výstřelech. V průběhu dne se nakonec podaří vymyslet pár úprav, které lze na vestě provést rychle i v terénu, a i střelba s vestou se začíná dařit. Mám pocit, že to půjde.

Na závěr se David sám navleče do vesty a helmy a trefuje na každý pokus. Je to velká motivace! Měl jsem velké štěstí, že se mi věnoval. Při rozloučení dostávám ještě terče a slib, že se nevidíme naposledy. Odjíždím domů nabitý informacemi, novými zkušenostmi a s pocitem, že to byl naprosto úžasný den.

V průběhu týdne mám vše zabaleno, nakoupeno a vezu opět plné auto věcí na Ukrajinu. Na hranici mám tentokrát průjezd do 60 minut i s čekáním před závorou. Všechno funguje, jak má. V noci dojedu až k Žitomiru a kolem jedné hodiny zapadnu do hotelu. Dnešní noc zažívá zatím asi největší útok na ukrajinská města, a tak bych se stejně do Kyjeva přes blockposty ani nedostal. No asi dostal, ale proč.

Po deváté hodině ráno už mám v Kyjevě sraz s Adamem. Ten mi koupil spoustu věcí na drony, které se v Česku nedají koupit. Naložím materiál a po krátké snídani mizím směr Charkov. Už ve tři hodiny odpoledne mám schůzku s "Partyzánem" od jednotky Ostrých Kartuz. Předám mu napájecí stanici Ecoflow a balistiku od české firmy Combat System.

Před odjezdem z Charkova ještě navštívím KFC, kde nakoupím jídlo pro kluky na pozice. Objednávka za dva tisíce hřiven zde zřejmě nemá obdoby. Ve městě neustále zní sirény, a tak zase nebude fungovat GPS. Jakmile je nálet, vypíná se, aby se podle ní nemohly orientovat ruské drony. 

V Izjumu je děsná mlha, ale moji pozornost hned upoutá síť nad silnicí, která tu minule nebyla. To znamená, že ruské drony už dosáhnou až sem. Rychlost vybudování této obrany proti dronům je neuvěřitelná. Ještě pár týdnů zpět to bylo jen pár kilometrů. Dnes už je takhle chráněná většina cesty na Slavjansk. 

Když dojedu na smluvené místo, vyzvedává mě Michal. Ptám se na Runu - ta je prý na pozicích. Rusové tlačí neustále, a tak teď mají všichni víc než kdy jindy plné ruce práce. Moje auto zůstává ve Slavjansku a s Michalem se vydáváme na odpočinkový dům.

Po příjezdu na barák se začíná řešit evakuace Toyoty Charlie Czech, kterou jsem jim přivezl před několika měsíci a pojmenoval po padlém českém dobrovolníkovi Karlu Kučerovi. Toyota uvízla v bahně a Rusové kolem ní rozmístili několik FPV dronů na optickém vlákně. Číhají na zemi na naše kluky, až dorazí auto vyprostit. Naštěstí si toho všimli kluci z rozvědky, a tak drony zničí shozením bomb z dronů Mavic. Před půlnocí je auto vyproštěné a může jet samostatně. Záchrana se povedla.

Řekl bych, že nad námi držel tentokrát ochranou ruku Denis, který byl přesně před rokem 14.11 zabit optickým dronem. Děkujeme ti bratře!