Ke střelbě došlo ve středu jen pár bloků od Bílého domu, šlo o cílený útok na patrolující vojáky. Útočníkem byl 29letý Afghánec Rahmanullah Lakanwal, který se dostal do USA v září 2021, tedy krátce po pádu Kábulu do rukou Tálibánu. V Afghánistánu měl podle ředitele CIA Johna Ratcliffa spolupracovat s americkými vojáky v Kandaháru na jihu země. Pak se i se svou ženou a pěti dětmi dostal do USA; naposledy pracoval v Amazonu. Důvod jeho činu je dosud neznámý. 

Trump je nyní na koni. Hned připomněl, že hned po pádu Kábulu (který by se samozřejmě nestal, "kdybych byl prezidentem") zdůrazňoval rizika spojená s "neuvěřitelným počtem neprověřených migrantů". I viceprezident J. D. Vance si pospíšil s tím, že v roce 2021 kritizoval Bidenovo rozhodnutí pustit do země afghánské uprchlíky bez důkladné kontroly. 

Afghánští imigranti se mají na co "těšit" - Trump nyní slibuje dodatečnou kontrolu povolení pobytu u každého z nich. Demokraté namítají, že desítky tisíc Afghánců, kteří po pádu Kábulu našli útočiště v USA, jsou spojenci, kteří po boku Američanů bojovali proti Tálibánu - ať už jako vojáci nebo třeba tlumočníci či civilní zaměstnanci. Ostatně, podobně Česká republika evakuovala z Kábulu na 170 Afghánců.

Jenže to, že někdo bojoval po boku spojenců proti Tálibánu, ještě neznamená, že to je vzorový budoucí občan západní demokratické země. Lakanwal například bojoval po boku Američanů v Kandaháru, kde byl klíčovým spojencem velitel policie, generál Abdul Raziq. Ten vedl tajné věznice, systematicky mučil podezřelé, popravoval bez soudu, znásilňoval muže i ženy, a ještě k tomu pašoval tuny opia. 

Jenže nepřítel mého nepřítele je mým přítelem, platilo tehdy… Po boku Američanů bojovaly lokální milice, vedené místními veliteli, které si v krutosti s Tálibánem nijak nezadaly. Ale spadaly do kategorie "spojenců" a jejich muži se tak často dostali do pořadníku na sedadlo v letadle do USA. Svým způsobem tak měly pravdu obě strany - Bidenova administrativa tvrdící, že není fér nechat své spojence na pospas Tálibánu, i Trump, který varoval, že to může mít neblahé následky. 

Afghánci začali ve větší míře přicházet do USA po sovětské invazi v roce 1979. Bylo to původně asi 20 tisíc lidí, vesměs příslušníků střední třídy, kteří se poměrně dobře integrovali. Další vlna přišla v 90. letech, když se po pádu komunismu země propadla do občanské války. 

Ovšem skutečný zlom přišel po 11. září 2001 a americké invazi. Mezi lety 2010 až 2022 se počet Afghánců v USA zvýšil z asi 54 tisíc na skoro 200 tisíc. Po pádu Kábulu do rukou Tálibánu přibylo během několika týdnů dalších cca 76 tisíc uprchlíků. Ve srovnání s ostatními přistěhovalci do USA umí Afghánci hůř anglicky, mají nižší dosažené vzdělání i podprůměrný podíl na trhu práce. Ve srovnání s rodilými Američany i ostatními přistěhovalci mají mnohem větší pravděpodobnost, že budou žít v chudobě.