Vila vznikla v roce 1936 podle návrhu architekta Vladimíra Grégra - výrazné osobnosti první republiky a vnuka významného novináře a politika Václava Grégra. Jeho tvorbu zásadně ovlivnil pobyt ve Spojených státech - konkrétně kalifornské haciendy filmových hvězd 30. let.

Tato zkušenost se do jeho práce promítla jako spojení aerodynamického funkcionalismu a romantického tvarosloví. "Indiánská loď", která byla domovem diplomata Růžičky, však nebyl jeho jediným barrandovským skvostem. 

Grégr tam navrhl hned sedm vil - a to díky vizi podnikatele a stavitele Václava Havla, který chtěl vybudovat filmové ateliéry a současně vytvořit exkluzivní čtvrť pro elitu české meziválečné společnosti. Právě Grégrův styl nejlépe rezonoval s atmosférou místa i vkusem tehdejší smetánky, jež chtěla bydlet jako hvězdy z plakátů. 

Funkcionalismus s rustikální duší a návrat

Na první pohled jde o funkcionalistickou vilu, avšak Grégr do její formy vložil rustikální akcenty, které dodávají domu hřejivost a osobitost. Dispozice je promyšlená - všechny obytné místnosti směřují do zahrady, zatímco obslužné prostory jsou obrácené k ulici.

Když se architekti Dalibor Hlaváček a Ludvík Holub před lety pustili do rekonstrukce, dům už nesl známky necitlivých zásahů z 80. let a trpěl technickými problémy. Cílem bylo očistit ho od těchto nánosů, zachovat jeho identitu a zároveň zajistit komfortní bydlení pro 21. století.

Vzhledem ke své jedinečnosti byl dům prohlášen za kulturní památku. Proto se veškeré úpravy nesly ve znamení maximální úcty k originálu - od barevnosti a struktury nové omítky přes pečlivé repliky oken s repasovaným kováním až po zachování charakteristických dřevěných prvků z tmavě mořeného dubu.

Například truhlář, který pracoval na oknech, strávil na místě více než rok - každé okno odvážel do dílny a vracel se s věrnou kopií. A jeho poctivá práce se vyplatila. 

"V rámci prací na projektu jsme se snažili o zachování všeho podstatného a odstranění všeho zbytečného," tvrdí architekti.

Výzvy, budoucnost a staré kouzlo

Kvalitní architektura není jen o vzhledu, ale i o technickém zázemí. Dům byl původně konstruován jako železobetonový skelet s výplní z dutinových tvárnic - materiály, které dnes vyžadují zvláštní péči. A kvůli tepelným mostům, vlhkosti v suterénu a nedostatečné izolaci střechy přišly na řadu moderní zásahy: zateplení fasády tenkou vrstvou izolantu, nová střešní skladba i hydroizolační opatření v podzemí.

Interiér prošel důkladným očištěním od pozdějších zásahů. Hlavní obytný prostor - převýšený obývací pokoj - zůstal srdcem domu. Na něj navazuje jídelna a původní knihovna, která dnes slouží jako ložnice. V patře jsou tři pokoje a přibyla i nová pánská koupelna. Díky odstranění vlhkosti v suterénu pak vznikl plnohodnotný obytný prostor s šatnami, technickým zázemím i místností pro domácí práce.

Dům jako odkaz

Za vším hledej ženu? V tomto případě rozhodně ano. Za celou proměnou totiž stála osvícená klientka, pro kterou byla rekonstrukce více než jen projekt - byla to péče o rodinné dědictví. Díky jejímu přístupu i pečlivé práci celého týmu mohla "Indiánská loď" znovu vyplout do současnosti, aniž by zapomněla na svou minulost.

A možná právě v tom spočívá největší kouzlo této vily - v umění propojit vzpomínky, architekturu a potřeby dnešního života tak, že výsledek působí zcela přirozeně.