Světoběžník Sharif, který natočil kolem osmi desítek filmů, v nichž ztělesnil hlavně milovníky či dobrodruhy, pracoval také v Evropě pro italské či francouzské produkce.

Jeho prvním trhákem byl velkofilm Lawrence z Arábie (1962) a Sharif za ztvárnění mladého šajcha Aliho dosáhl na oscarovou nominaci za vedlejší roli. Za titulní úlohu v adaptaci románu Borise Pasternaka Doktor Živago (1965), poetickém příběhu lékaře po ruské revoluci v roce 1917, byl pak oceněn Zlatým glóbem. Ve filmu si zahrál i tehdy osmiletý Sharifův syn Tárik. Herec exceloval rovněž v dalších historických snímcích: Pád říše římské (1964), Čingischán (1965) či Mayerling (1968).

Pro Sharifa, známého sklony k hazardu, byla jako ulitá role hráče pokeru ve filmové verzi muzikálu Funny Girl (1968). Snímek tehdy způsobil rozruch. Ve vzduchu bylo totiž ještě cítit napětí ze šestidenní izraelsko-arabské války a egyptská média zařadila Sharifa za jeho účinkování po boku Židovky Barbry Streisandové mezi zrádce. Film byl v zemi zakázán a herec se pak Egyptu 13 let vyhýbal. Vrátil se až na osobní žádost pozdějšího prezidenta Anvara Sadata.

S chutí si ale Sharif zahrál i záporné hrdiny. Za přitažlivým zevnějškem idolu ženských srdcí se často skrýval proradný ničema, například ve snímcích Mackennovo zlato (1969) nebo Zelený led (1981). Některou práci však Sharif vzal čistě z prozaických důvodů - neměl peníze. Jeho posedlost kartami (hlavně bridžem) či sázkami jej nejednou přivedla na mizinu, takže nutil svého agenta, aby mu zařídil roli v čemkoli, co se namane, například v propadáku Vikingové z roku 1999.

Za úspěch u filmu prý Sharif vděčil osudu a matce, která věřila v jeho hvězdu od chvíle, kdy se 10. dubna 1932 v egyptské Alexandrii narodil. Vlastním jménem Mišíl Šalhúb pocházel ze zámožné syrsko-libanonské rodiny, vyrůstal v Káhiře. Prošel anglickými a francouzskými školami a tři roky strávil v otcově dřevařském podniku. Svého času byl podle vlastních slov "jediným Arabem a muslimem zaměstnaným v Hollywoodu", a podle toho s ním bylo zacházeno.

Manželku Fátin Hamámaovou, egyptskou filmovou hvězdu, poznal začátkem 50. let. V roce 1955 se vzali - Sharif musel konvertovat k islámu - a o dva roky později se jim narodil syn. Manželství bylo rozvedeno v roce 1974 a Sharif prý už od té doby skutečnou lásku nenašel. Snědý muž s uhrančivýma očima měl ale podle médií poměr s řadou celebrit - Barbrou Streisandovou, Sophií Lorenovou, Anouk Aiméeovou, Ingrid Bergmanovou či Catherine Deneuveovou.

V roce 2003 byl Sharif na filmovém festivalu v Benátkách oceněn Zlatým lvem za celoživotní dílo. Za roli o vztahu starého muslima a židovského chlapce ve filmu Můj učitel Ibrahim získal v roce 2004 francouzského Césara. Film byl velmi úspěšný a pro temperamentního Sharifa znamenal comeback a návrat k lepším rolím. Přesto ale vzal občas zavděk i menšími zakázkami mimo filmový svět, v roce 2008 se například slavný herec a vášnivý hráč stal tváří jednoho brněnského kasina.