Hormuzský průliv se každou chvílí může stát rozbuškou světové obchodní války. Cenový skok ropy by znamenal jediné - okamžité zdražení pohonných hmot, a tím i řady dalšího zboží a služeb. Tedy růst inflace ve světě. 

Úžina mezi Íránem a Ománem, oddělující Perský záliv od Ománského zálivu a následně Arabského moře, je totiž ze strategického hlediska jedna z nejrizikovějších oblastí světového obchodu. 

Stačí, aby íránské rakety začaly ostřelovat námořní dopravu a zablokovaly tohle úzké přepravní hrdlo, a světový obchod přijde o nemalou část zkapalněného zemního plynu LNG, ale především o 20 milionů barelů ropy, vytěžené denně v Perském zálivu, z celkem denně ve světě spotřebovaných 102 milionů barelů. 

Evropa nebo Spojené státy by o mnoho nepřišly, odebírají touto cestou denně "jen" 0,4 milionu barelů (Evropa), resp. půl milionu (USA). Evropa by měla výhodu, jelikož Saúdská Arábie i Spojené arabské emiráty využívají i ropovody, které Hormuzský průliv obcházejí. Problém s dodávkami by měly hlavně asijské země, jako je Čína, Indie, Japonsko nebo Jižní Korea. 

Jenže globální ekonomika by měla větší problém - čtvrtinový výpadek světové spotřeby by znamenal skokový růst ceny ropy. Pro všechny odběratele ve světě.

"Zablokování Hormuzského průlivu by znamenalo zatím nejhorší vývoj současného konfliktu. Svět má slušné zásoby ropy, ale důsledky pro cenu by byly vážnější. Napětí by se projevilo v ceně prakticky okamžitě," varuje expert České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula.

Zdražení ropy ze současných 78 dolarů za barel například k sumě 100 dolarů by podle Louly mohlo znamenat růst cen u čerpacích stanic ke 40 korunám. Pohonné hmoty přitom zdražují už nyní. 

Velkoobchodní dodavatelé (u nás zejména Orlen Unipetrol a státní Čepro) reagují na zdražení benzinu a nafty na burze v Rotterdamu. Tam paliva z obav ze zhoršení konfliktu a rostoucí poptávky v začínající turistické sezoně zdražují už několik posledních dnů. Litr benzinu se tak u nás v současné době prodává v průměru za víc než 34 korun a nafta za necelých 33 korun. 

Jak Írán zareaguje na izraelské a americké bombardování utajovaných továren na obohacování uranu a chystanou výrobu jaderných zbraní, záleží už jen na nejvyšším vedení autoritářské muslimské země. Její parlament už uzavření Hormuzského průlivu schválil.  

Americký prezident Donald Trump ve svém projevu k národu v sobotu večer označil útoky na jaderná zařízení Fordo, Natanz a Isfahán za "velkolepý vojenský úspěch". Klíčová íránská zařízení na obohacování uranu byla podle něj "zcela a totálně zničena". 

Izrael už tolik optimistický zatím není. Ale to, co Trump označuje za velkolepý vojenský úspěch, může mít v případě reakce Íránu v Hormuzském průlivu a formou citelného zdražení ropy dopady nejen na ekonomiku řady dalších zemí, ale i na Spojené státy, kde je levný benzin zásadní politické téma. Zvýšení ceny ropy by naopak nahrávalo Rusku, jehož válkou zdevastovaná ekonomika je na vývozu černého zlata existenčně závislá.