Co Američané zasáhli?

Podle satelitních snímků mířil americký útok na jaderné zařízení ve Fordo na ventilační šachty komplexu. Na snímcích je vidět šest děr po průniku bomb GBU-57 nesených "neviditelnými" bombardéry B2. Ventilační šachty jsou obvyklým slabým místem podzemních komplexů.

Další významné zařízení na obohacování uranu v Natanzu zasáhly v neděli rakety Tomahawk, odpalované z amerických ponorek. Tomahawky dopadly také na komplex v Isfahánu, kde se nacházejí zařízení na zpracování uranu.

Jaké jsou následky útoku?

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu označil údery na Fordo, Natanz a Isfahán za "historický vojenský úspěch" a prohlásil, že zařízení byla "zcela zničena".

Generál Dan Caine, předseda sboru náčelníků štábů, řekl, že vyhodnocení škod nějakou dobu potrvá. Podle prvního armádního odhadu "všechny tři lokality utrpěly extrémně vážné škody a destrukci".

To Teherán popírá. "Na rozdíl od tvrzení prolhaného prezidenta Spojených států nebylo Fordo vážně poškozeno," uvedl podle státní agentury Fars News Agency íránský poslanec Manan Raísí. "Nebyla zaznamenána žádná jaderná radiace."

Podle izraelských představitelů byl íránský jaderný program americkým úderem vrácen zpět o více než deset let. Izraelci se domnívají, že obohacovací zařízení v Natanzu bylo zcela zničeno a jaderná zařízení ve Fordo a Isfahánu utrpěla vážné škody. Většina íránských zásob obohaceného uranu byla podle Izraelců při útocích zničena.

Vojenský expert oslovený týdeníkem Economist zmínil, že i pokud by bomby nepronikly dostatečně hluboko, silné otřesy z výbuchů by centrifugy na obohacení uranu stejně zničily.

Jaké možnosti má nyní Írán?

Teherán se může pokusit zablokovat Hormuzský průliv. Tento nejužší bod Perského zálivu mezi Íránem a Ománem má pouze třicet kilometrů a plavební pruhy pro lodní dopravu v obou směrech široké jen dvě námořní míle. Proudí tudy zhruba pětina světových dodávek ropy - mezi 18 až 21 miliony barelů ropy a ropných produktů denně. Írán se může pokusit dopravu zablokovat pomocí protilodních raket, dronů a rychlých člunů. Dostal by se tak do konfliktu s americkým námořnictvem i dalšími státy Zálivu a přerušení dodávek ropy by popudilo i hlavního odběratele ropy ze Zálivu - Čínu.

Íránci mohou také útočit na americké cíle v oblasti - například v Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru - pomocí svých raket krátkého doletu.

Írán může také útočit na americké cíle skrze své spojence - hnutí Hizballáh v Libanonu, šíitské milice v Iráku a Húsíje v Jemenu. Hizballáh je ale po izraelských úderech oslabený a možnosti jemenských a iráckých spojenců jsou omezené. Donedávna spojenecká Sýrie se po pádu režimu Bašára Asada stala nepřátelským státem. Írán tak nemá zdaleka tolik možností jako ještě před několika lety.

Ve hře je ještě jedna možnost. V roce 2020 Američané zlikvidovali generála Kásima Sulejmáního, velitele speciálních jednotek Quds íránských revolučních gard. Írán tehdy reagoval sérií raketových úderů na americké základny v Iráku. Předtím ale Američany přes prostředníky tajně varoval. Při útocích tak nebyl zabit žádný Američan. Írán si zachoval tvář a Američané neměli důvod k odvetě.

Co je americkým cílem?

Donald Trump dlouhodobě odmítal íránský jaderný program, zároveň ale preferoval dohodu s Teheránem a kritizoval americká dobrodružství v Iráku či Afghánistánu jako marnou snahu vyvážet demokracii do cizích zemí. "Změna režimu" nebo "budování státu" (Nation Building) tak bylo mezi trumpovskými republikány takřka sprosté slovo, které odkazovalo k éře George Bushe ml. Nebo Baracka Obamy. V neděli ale na své sociální síti Truth Social napsal: "Používat termín Změna režimu není politicky korektní, ale pokud není současný íránský režim schopný UDĚLAT ÍRÁN ZNOVU VELKÝM, tak proč by ke změně režimu nemělo dojít?" Zároveň ale viceprezident J. D. Vance zdůraznil, že USA nejsou ve válce s Íránem, že jediným cílem je zastavit íránský jaderný program a že Američané jsou unaveni z nekonečných válek na Blízkém východě.

Může v Íránu dojít ke změně režimu zevnitř?

Řada obyvatel Íránu je dlouhodobě nespokojená s režimem ajatolláhů. Podle průzkumů mu důvěřuje jen necelá čtvrtina obyvatel, americký úder ale může Íránce paradoxně sjednotit s režimem. Většina Íránců sice považuje režim za zkorumpovaný a represivní - což dokazují i vlny protestů v letech 2019, 2022 a 2024 - to ale neznamená, že vítají bombardování či zahraniční intervenci. Podle průzkumu z roku 2019 mělo 86 procent Íránců negativní postoj k USA. Režim má navíc v rukou mocné bezpečnostní složky.

Ustoupí Írán od jaderných ambicí?

Írán má možnost výměnou za zastavení jaderného programu ukončit izraelské bombardování i americké sankce. Zrovna tak ale Íránce izraelské a americké bombardování může přesvědčit, že právě proto, že jadernou zbraň nemají, jsou natolik zranitelní, že je Izraelci a Američané mohou beztrestně bombardovat. Můžou nyní naopak zintenzivnit své úsilí o získání jaderné zbraně coby jediné pojistky své nezávislosti. Podobně se to stalo v Iráku v roce 1981, kdy Izraelci rozbombardovali irácký jaderný reaktor Osirak. Ihned poté irácký diktátor Saddám Husajn zintenzivnil úsilí o získání jaderné zbraně.

Může útok otřást popularitou prezidenta Trumpa?

Trump a trumpovští republikáni se vyhraňovali proti zahraničním intervencím, typickým pro éru George Bushe ml. a Baracka Obamy. V průzkumu veřejného mínění těšně před útokem se většina Američanů (60 procent) vyjádřila proti americkému zapojení do izraelské kampaně proti Íránu. Proti zásahu se postavili více demokraté (65 procent), ale i většina republikánů (53 procent). Dlouhodobě také klesá kdysi solidní podpora Izraele - podle Gallupova průzkumu z roku 2025 podpora Izraele mezi americkými dospělými klesla na 46 procent, což je nejnižší úroveň za posledních 25 let. Podpora Izraele výrazně klesá s klesajícím věkem Američanů.

Proti útoku na Írán se postavil vlivný pravicový komentátor Tucker Carlson i někteří republikánští kongresmani. Jde ale o výraznou menšinu. Pokud USA nezabřednou s Íránem do delšího konfliktu, může prezident Trump útok politicky přežít bez větších problémů. Může to ale znamenat, že ho opustí někteří nejradikálnější odpůrci amerických zásahů v zahraničí. Mluví se o šéfce tajných služeb a výrazné kritičce zahraničních intervencí Tulsi Gabbardové, která v březnu 2025 v Kongresu prohlásila, že podle amerických zpravodajských služeb Írán nestaví jadernou zbraň.

Dojde kvůli útokům ke zvýšení cen ropy?

Bezprostředně po útocích vzrostly ceny ropy Brent i WTI o více než 3-5 procent, přičemž Brent dosáhl pětiměsíčního maxima nad 81 dolarů za barel a WTI přesáhla 78 dolarů za barel. Pokud by došlo k dalšímu vyhrocení konfliktu nebo skutečnému narušení přepravy přes Hormuzský průliv, ceny ropy by mohly vzrůst ještě výrazněji - v krajním případě až na 120-130 dolarů za barel.