Od pátečního koncertu hudební skupiny J.A.R. na kolonádě v Poděbradech uteklo pouhých pár hodin, když se reportér deníku Aktuálně.cz spojil s jejím zakladatelem Otou Klempířem. Pro něj šlo o vůbec poslední vystoupení s kapelou, jak se prý od kapelníka Romana Holého dozvěděl ještě před vystoupením v Polabí.

Klempířův konec v kapele souvisí s jeho novým politickým angažmá. V říjnových sněmovních volbách bude lídrem kandidátky uskupení Motoristé sobě v Plzeňském kraji.

"Pro mě to bylo docela kruté, když někdo přijde před koncertem a řekne. ´Máš dvě možnosti - buď se rozpadne celá kapela, nebo vypadneš.´ Bylo to nečekané," popisuje Klempíř v rozhovoru.

Byl váš konec v kapele J.A.R. rychlé rozhodnutí?

Bylo to náhlé. Když to budu parafrázovat, vyhodili mě z práce na hodinu.

A přesný důvod?

Moje kandidatura za Motoristy sobě.

Kdy se kapela J.A.R. o vaší kandidatuře a spolupráci s Motoristy sobě dozvěděla?

Já jsem to naznačil už dopředu. Ale neřekl jsem konkrétně, s kým budu spolupracovat, nechtěl jsem, aby se to prozradilo. Jinak by to nebylo žádné překvapení. Když to řeknete jednomu, hned to ví tisíc lidí…

Proto jste v posledních dnech své příspěvky na sociální síti X začínal slovy "klid před bouří"?

Já jsem - až na ten samotný vyhazov z kapely - věděl, do čeho jdu.

Takže jste počítal s tím, že ty první dny budou divoké?

V marketingu a v politických kampaních jsem tak dlouho, ze jsem to tušil. Ale nikdy dopředu nepočítáte s tím, jak silně vás to zasáhne, dokud se to nestane.

Proběhla v J.A.R. nějaká diskuze, nebo vám jen oznámili, že končíte?

Žádná diskuze nebyla.

Takže po pátečním koncertu v Poděbradech vám jen řekli, že je konec?

Už před koncertem. Pro mě to bylo docela kruté, když někdo přijde před koncertem a řekne: "Máš dvě možnosti - buď se rozpadne celá kapela, nebo vypadneš." Bylo to nečekané.

O možnosti, že byste kvůli tomu ultimátu s Motoristy přestal spolupracovat, jste neuvažoval?

To nechci. Já přece nemůžu být v roli, že mě někdo bude vydírat za moje názory. Já přece nekandiduju za nějakého Stalina. Motoristé sobě jsou pravicová demokratická strana, ne extrémní uskupení rozbíječů demokratického systému. Souzním s jejich programem. A nechat se za tohle vydírat? Tu nabídku "vyber si, buď Motoristé, nebo kapela," jsem ani nedostal.

To, že v kapele končíte, vám oznámil váš kolega Roman Holý?

Roman je nesmírně rozvážný člověk, má toho za sebou hodně, dokáže reagovat neemocionálně. S ním jsme to probrali a našli jsme to řešení. A šli jsme odehrát koncert. (Roman Holý do vydání článku na žádost o rozhovor nereagoval - pozn. red.).

Během pátečního koncertu jste se k tomu na pódiu vyjádřili?

"Postnulo" se to na facebook už před koncertem, to bylo takové tvrdší pro všechny, ale hlavně pro mě. Okamžitě se někdo pustil do Wikipedie a během chvíle mě přeřadil z kategorie členů kapely na exčleny (smích).

A co na to ostatní členové kapely?

Oni se se mnou nebavili.

Přestali s vámi mluvit?

Jasně. Já jsem totiž tak zlý, jak jen mě oni chtějí mít.

To znamená, že v J.A.R. jste skončil po více než třiceti letech.

Já jsem to založil. My jsme J.A.R. zoficiálnili 17. listopadu 1989. S Michaelem Viktoříkem jsme to založili o rok dřív, tak je to 36 let.

A co si o tom tedy myslí Michael Viktořík?

Ono se to těžko popisuje, ta atmosféra byla mrazivá.

"V politice jsem chtěl být vždycky aktivnější"

Jak dlouho jste vyjednával o svém angažmá s Motoristy?

Byl jsem v jednání s více stranami, to bylo takové oťukávání od nějakého pozdního jara, s nikým jsme ale nedomluvili. Vůbec jsme nevěděl, jestli do toho mám jít, jestli se mám angažovat.

Potom jsem se vrátil z dovolené, viděl jsem, jak Motoristy ostřelují ze všech stran, což ve mně vybudilo velkou pozornost - a tak jsem si nastudoval jejich program. Ten program, který tehdy byl ještě v nějaké prvotní formě, mě oslovil. Kapitalismus v té nejčistší formě. Zkratkovitě - pojďme nejprve zbohatnout, pak možná budeme rozdělovat. To se mi líbilo hodně.

A definitivně jste si plácli kdy?

Začátkem července.

Poměrně dost na sítích řeší vaše televizní vystoupení, kde jste se jako nezávislý expert postavil za europoslance zvoleného za Motoristy sobě a Přísahu Filipa Turka. Jen připomenu, že politik, který je i čestným prezidentem Motoristů, se na jaře přiznal k překročení povolené rychlosti při jízdě na dálnici a později také odmítl podezření, že znásilnil a dlouhodobě se dopouštěl násilí na své bývalé přítelkyni.

Já Filipa znám delší dobu, spoluhráč z kapely od něj kupoval auta, konkrétně  jaguary. Nejsem si vůbec vědom toho, a možná jsem jen naivní člověk, že by Filip takhle krutým způsobem ubližoval nějaké ženě. Rozumím tomu, že to byla asi doma pěkná Itálie, ale že by někoho mučil? Já si ho při tom nedovedu představit.

V té době, když jste Turka hájil, považoval jste se za nezávislého? Nespolupracoval jste už tehdy s Motoristy?

Vůbec. Okolo mě rotovalo tři čtyři pět politických subjektů a já jsem vůbec nevěděl, jestli vůbec si s někým plácnu.

Už před mnoha lety jste se pohyboval kolem iniciativy Nevím, která uvažovala o vstupu do politiky. Máte tedy politické ambice delší dobu?

Vždycky jsem chtěl být aktivnější na politické scéně. Nechtěl jsem ale začínat od píky, vždycky jsem do toho chtěl jít z nějakého prvního stupně, ale tam nebylo volno nikdy.

A teď vidíte, že se ten prostor s Motoristy otevřel?

Strašně si toho vážím a mám sebedůvěru v tom, že mi dali rovnou pozici lídra (v Plzeňském kraji).

Už víte, jestli hudbu budete dělat i dál?

Teď o tom vůbec neuvažuju, nemám na to žádné myšlenky.

Až skončí tahle kapitola, vrátíte se do kapely, anebo už s J.A.R. nechcete mít nic společného?

Nevím.

Byli jsme ožralové a feťáci, málem jsme se rozpadli. Spolu nás drží láska, říkají členové J.A.R. (12. 4. 2018)