Starostka Zátoru Salome Sýkorová je energická žena. Znát to bylo při místní akci s názvem Den pro přehradu - společně s dalšími organizátory běhala z místa na místo, stále něco zařizovala a nebylo jednoduché ji alespoň na chvilku zastavit.

"Zátor je nejlepší, však se podívejte," ukazovala černá trička se žlutým nápisem Dycky Zátor. Vyrobit si je nechala obec, výtěžek z jejich prodeje použila na nápravu škod, jež v Zátoru loni v září způsobily povodně.

Starostčino nadšení výrazně pominulo, když od Aktuálně.cz uslyšela otázku, jak vypadá státní pomoc její vesnici.

"Peníze nám přišly z hejtmanství Olomouckého kraje, což bylo bezprostředně po povodních a šlo to na obnovu toho nejzákladnějšího. Odklízeli jsme škody, odváželi nebezpečný odpad na skládku a uklízeli jsme vesnici. To bylo základní vyčištění obce. Ovšem teď potřebujeme obnovu," prohlašuje důrazně a dále už poněkud sklesle popisuje, jak o tyto peníze obec už v lednu požádala v rámci projektu Živel 1. 

"Byli jsme mezi prvními, kdo o peníze požádali. Máme červenec - a nic. Ještě jsme nedostali ani korunu. Přitom potřebujeme obnovit víceúčelové hřiště, fotbalové hřiště, dětské hřiště, vybudovat tělocvičnu, veřejné osvětlení, místní komunikace. To všechno za zhruba 70 milionů korun," vysvětluje starostka. 

Podobně mluví i starosta nedalekého Krnova Tomáš Hradil: "Uplynulo devět měsíců po povodních - a my nemáme od státu peníze na základní věci, jako jsou opravy chodníků, cest, škol či školek. Nedostali jsme ani korunu. V rukách nemáme ani rozhodnutí, zda vůbec ty peníze dostaneme. Žádáme přitom o stovky milionů korun. Takže jsme museli stopnout všechny investice a investujeme z vlastního," popisuje Hradil roztrpčeně.

Krnovský starosta oceňuje, že stát pomohl vzápětí po vypuknutí živelní pohromy - občanům a domácnostem. "Tam šly peníze hned. Ale co vůbec nefunguje, tak to je pomoc firmám, podnikatelům a samosprávám," vyčítá Hradil.

Kvůli snaze shánět peníze na nápravu povodňových škod vznikla i Asociace Obnova 2024+. V jejím čele stojí René Somr, zároveň předseda dozorčí rady společnosti Kofola. O smyslu fungování asociace i o tom, jak se to má s pomocí ze strany státu, promluvil na už zmíněné akci Den pro přehradu v Zátoru. Šlo o hudebně-debatní festival, jehož účastníci vesměs volají po co nejrychlejší stavbě přehrady v Nových Heřminovech.

"Několik regionálních firem a obcí založilo iniciativu kvůli tomu, že jsme zjistili, že si budeme muset pomoct sami - odnikud totiž pomoc nepřicházela. Po pár týdnech přijeli ministři, udělali si tady prezentace, řekli, jak na nás myslí, slíbili, co pro nás udělají. No a výsledek vidíme sami - dodnes skoro nic," stěžoval si Somr během debaty na festivalu. Podle něj si zasažené firmy sice mohly půjčit peníze za nulové úroky, ale to je podle něj natolik komplikované, že své úsilí většinou vzdaly.

"Takže pro úplně malé firmy, pro živnostníky - nic. Pro OSVČ - nic. Pro velké firmy - nic. Protože prý podléháme nějakým evropským regulím, že už jsme moc velcí," líčí Somr.

Po doplňujících otázkách z úst moderátora akce Den pro přehradu na své kritice vůči státu trval, dodal jen, že v některých věcech přece jen členové vlády pomohli. Zmínil, že například ministr financí Zbyněk Stajnura přivezl do regionu zástupce pojišťoven, aby byly tyto instituce vstřícnější při pomoci zatopeným firmám. Stejně tak se ozvali s nabídkou někteří další ministři, kteří reagovali na otevřený dopis asociace z letošního ledna. V něm se uvádí, že pomoc podnikatelům zasaženým povodněmi nefunguje a že postrádají opatření proti případným dalším povodním. "Vyzýváme vás k zajištění efektivnější pomoci zasaženým oblastem v Moravskoslezském a Olomouckém kraji," stojí mimo jiné v otevřeném dopise.

Podle Somra se až po zveřejnění kritického dopisu začal přístup Fialova kabinetu zlepšovat, byť výhrady podle něj přetrvávají.

"Ozvali se například Zbyněk Stanjura, ministr zemědělství Marek Výborný či ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Právě ten se mě ptal: 'Proč jste mi dávno nezavolal? Vždyť jsme to mohli vyřešit.' Odpověděl jsem mu, že nečte maily s žádostí o pomoc, protože nejméně čtyři už ode mě má," vypráví Somr.

Když se Aktuálně.cz seznámilo s podrobnostmi o jednání Asociace Obnova 2024+, bylo zřejmé, že za poslední půlrok se aktivita řady členů vlády zvýšila a že několikrát jednali s podnikateli a starosty. Podle nich jim však chybí vládní koordinátor, u nějž by se shromažďovaly informace z ministerstev a který by fungoval jako spojka s vládou.

Že problém v regionu přetrvává, ukázala i květnová návštěva prezidenta Petra Pavla v Bruntále, kde si místní stěžovali na absenci koordinátora a poukazovali na slabou pomoc ze strany státu.

Debaty s hlavou státu se zúčastnila i členka výboru Asociace Obnova 2024+ Hana Hudáková. Prezidentovi sdělila, že dotační systémy nefungují dobře, protože bezúročné půjčky určené pro podnikající fyzické osoby byly podle ní takřka nedosažitelné. Člen kontrolní komise asociace Jan Jendřejek si prezidentovi postěžoval, že až příliš dlouho trvá, než se propracují ke klíčovým pracovníkům na ministerstvech, kteří jsou schopni poskytnout odpovědi či pomoc.

To Aktuálně.cz potvrdila Hudáková, jež je zároveň šéfkou rodinné firmy Krnovské pekárny, kterou loňské povodně velmi poškodily. "Bohužel ta pomoc nebyla tak plošná, jak bychom v rámci asociace i hospodářských komor tady v Moravskoslezském kraji potřebovali. My jsme se tady semkli a mysleli jsme si, že od prvního měsíce získáme možnost napřímo komunikovat s koordinátorem veškerých ministerstev, který s námi prostě bude všechno řešit. Do dnešních dnů bohužel koordinace nefunguje," uvedla mimo jiné.

Chtěli jsme to rychleji, ale jde o náročný proces, upozorňuje ministr

Aktuálně.cz se obrátilo na ministerstvo pro místní rozvoj, protože právě tento úřad starostové a podnikatelé kritizovali nejvíce. Ředitel odboru komunikace Petr Waleczko poskytl podrobnou odpověď a nabídl i zprostředkování rozhovoru s ministrem Petrem Kulhánkem i jeho náměstkem Radimem Sršněm, který je zmiňovaným koordinátorem.

Podle Waleczka usiluje ministerstvo o to,  aby zajištění podpory po povodních bylo co nejjednodušší, zdůrazňuje ale, že se úřad musí pohybovat v zákonných mantinelech. "Finanční prostředky uvolňujeme bez zbytečného odkladu hned po obdržení nejnutnějších podkladů," tvrdí. 

Pokud jde o vstřícnost k postiženým regionům, Centrum pro regionální rozvoj, jež spadá pod Kulhánkův resort, zřídilo call centrum, distribuovalo informační letáky a zpřístupnilo kalkulačku podpory.

"S podáváním žádostí a další administrativou pomáhají přímo v území desítky zaměstnanců centra, na zasažených místech také organizují semináře pro žadatele," sdělil Waleczko s tím, že na místě pomáhá i Agentura pro sociální začleňování.

Pokud jde o čerpání peněz, tak podle něj ministerstvo přišlo ve snaze o zjednodušení administrativy s řadou inovací. U programů Živel (1-4) došlo k několika úpravám podmínek, u programu Živel 1 došlo k zvýšení dotace pro  nejpostiženější obce.

Z dřívějšího vyjádření ministra Kulhánka ale vyplývá, že administrativy je kolem žádostí o pomoc až příliš, což podtrhuje oprávněnost stížností zaznívajících ze severu Moravy. 

"Všichni jsme si přáli, aby šla obnova kupředu rychleji, ale jde o náročný proces, který z velké části není pro média a veřejnost vidět," připouští ministr. Přitom popisuje, jak je třeba nejdříve pořídit odbornou studii, projektovou dokumentaci, získat stavební povolení a vysoutěžit dodavatele. "Teprve poté je s dodavatelem faktur uzavřena smlouva a bude možné získat peníze. Zatím na to ministerstvo má k dispozici dvě miliardy korun," vysvětloval ministr.

Pokud jde o koordinátora, tím je už od konce loňského roku náměstek Radim Sršeň. Ministerstvo tvrdí, že příslušné starosty a starostky o tom informoval ministr Kulhánek například dopisem doručeným do datové schránky letos 12. února.

Ohledně dopisu Asociace Obnova 2024+ ředitel odboru komunikace Petr Waleczko sdělil, že ministerstvo pro místní rozvoj vzalo dopis vážně a snaží se na všech jednáních kritiku řešit. Poukázal i na to, že podnikatelům v cestovním ruchu výrazně pomohl program ubytovacích voucherů pro Jeseníky, který přinesl regionu 300 milionů korun.