V létě 1938 se nad Sudety stahovala mračna. Po greenu v Mariánských Lázních se ale tou dobou procházel zřejmě nejlepší golfista té doby Sir Henry Cotton.

 Britská hvězda si mohla právem užívat pozornosti jako vzácný host, který se účastní otevřeného mistrovství Československa.

Ale něco si zasloužilo jeho pozornost. Statná dívka s útlýma nohama, ale mocným švihem. Jmenovala se tehdy Luisa Kramerová, bylo jí 28 let a právě ovládla domácí šampionát golfistek.

"Děvče, ty máš talent. Až tady bude sníh, přijeď za mnou do Anglie a já tě budu trénovat," nabídl o tři roky starší Cotton československé golfistce.

Nemohl tušit, že právě touhle pozvánkou zachránil Kramerové život. 

V únoru 1939 odjela do Anglie plnit si golfové sny. "Můj otec mi dal 320 liber a já jela. Bydlela jsem u Henryho doma v Richmondu a on mě učil golf. Mezitím přišel do Prahy Hitler…," vzpomínala po letech pro BBC československá golfistka.

Vrátit se do Protektorátu nepřicházelo v úvahu. Pocházela z židovské rodiny. Její tatínek i maminka byli váženými psychiatry a v Bubenči provozovali kliniku, do které se chodila léčit i manželka prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

Sport milovala odmalička. Začala s fotbalem, pak s tenisem. Ve kterém vyhrála i juniorské mistrovství Československa.

"Podavače míčků mi tam tehdy dělal sedmiletý klučina Jaroslav Drobný, který pak v roce 1954 vyhrál Wimbledon," líčila. 

Ke golfu si našla cestu až v době, kdy se rozvedla s prvním mužem a kvůli "hanbě", kterou tehdy neúspěšné manželství pro její rodinu znamenalo, odcestovala na čas do Rakouska.

"Tam bylo u jednoho jezera golfové hřiště, tak jsem se rozhodla to zkusit. Jeden profík mi tam říkal, že ze mě nikdy nebude golfistka, že jsem až moc silná. Rok nato jsem ho tam porazila," popisovala s úsměvem.

V Británii pak během války díky golfu nejen přežila holocaust, ale také si našla životní lásku. "Šla jsem si do obchodu s oblečením koupit krásné zelené kalhoty, tam jsem potkala syna majitele a bylo to," vysvětlila, jak se z Kramerové brzy stala Abrahamsová.

Manžel Charles byl také vášnivým golfistou, ale ve 40. letech toho spolu na greenu moc neodehráli. Krátce po válce se vrátila do Prahy, ale byla to smutná cesta.

Oba zamířili k letectvu, zatímco Charles se zapojil do bojů u Itálie, Luisa se stala součástí československé perutě RAF.

"Měla jsem za úkol poslouchat, uměla jsem stejně dobře německy jako česky, tak jsem poslouchala vysílačky německých pilotů a posílala informace dál," uvedla.

Brzy po válce se vrátila do Prahy, ale byla to smutná cesta. Čekala na ni jen dávná kamarádka a starý vrátný z jejich vily v Bubenči, kde už ale bydlel někdo jiný.

Celá rodina byla popravena v Osvětimi. 

"Rodiče prý nějakou dobu pracovali jako lékaři v lágru, otec ač psychiatr dělal očaře, pak ho ale i s maminkou zavraždili," popsala Abrahamsová.

Za to, že jí golf zachránil život, nikdy nepřestala být vděčná a dlouhá léta tomuto sportu pomáhala. Žila sice dál v Anglii, ale do Československa od 60. let vozila míče, hole i další vybavení, které během období komunismu bylo v zemi nedostatkovým zbožím.

Za pomoc českému golfu byla v roce 2002 uvedena do Síně slávy, dostala státní vyznamenání od prezidentů Václava Havla a Václava Klause. 

Zemřela v lednu 2006 ve věku 95 let.