5 0 0 17.06.2025
Legenda praví, že Jan Nepomucký odmítl prozradit králi Václavu IV., co mu svěřila královna Žofie při zpovědi. Kvůli tomu byl roku 1393 mučen a jeho tělo bylo svrženo z Karlova mostu do Vltavy. Rybáři mrtvé tělo ve Vltavě našli díky pěti hvězdám, které nad místem zářily.
Jan Nepomucký byl svatořečen 300 let po své smrti. Při vyjímání jeho ostatků z hrobu vypadl z lebky kus zachovalé tkáně. Panovala shoda, že se jedná o kousek jazyka. To legendu o zachování zpovědního tajemství ještě více podpořilo.
Když pak ve Žďáru nad Sázavou vznikl plán na stavbu poutního kostela zasvěceného tomuto světci, architekt Jan Blažej Santini-Aichel se rozhodl vyprávět příběh Jana Nepomuckého prostřednictvím symbolů, čísel a světla. Jedním ze symbolů je i mlčenlivý jazyk Jana Nepomuckého, který se stal dominantou kopule kostela na Zelené hoře.
Celá stavba je postavena na základě čísla pět. Pět hvězd, které podle legendy zářily nad světcem, se promítá do pěticípé hvězdy, která tvoří půdorys stavby. Pěticípá hvězda, pentagram je starý ochranný symbol. Tím to teprve začíná!
Kostel má:
• pět kaplí,
• pět vstupních bran,
• pět oltářů,
• a dokonce pět andělů na hlavním oltáři.
Číslo pět symbolizuje nejen světce, ale také pět ran Kristových - tedy další rozměr oběti a utrpení. A jako by to nestačilo, latinské slovo tacui neboli mlčel jsem, vyjadřující Janovu mučednickou smrt, má rovněž pět písmen. Náhoda? Santini věřil, že ne.
Kostel svým vzhledem nepřipomínal nic, co bylo kdy na zemi postaveno. Žádný stavitel před Santinim nenavrhl kostelní střechu ve tvaru květu. A žádný nestvořil stavbu, která stojí na soustavě kružnic. Ostatně právě kružítko bylo jedinou technickou pomůckou, kterou Santini pro celý nákres kostela potřeboval.
V půdorysu stavby není ani jedna přímá linie, vše je vytyčeno kružnicemi. Poloměry kružnic jsou násobky základního modulu 12 loktů. Číslo 12 je božským číslem; 12 je například znamení zvěrokruhu, kterým vládne 12 nejmocnějších andělů, a 12 apoštolů si vyvolil Ježíš.
Celý kostel je obehnán ambitem neboli chodbou otevřenou do dvora kostela. Ambit tvoří kolem kostela dva protilehlé pentagramy, které jsou uspořádány jak jinak než do kruhu.
Santini dokázal stavbu dokonale promyslet. Působí odlehčeně a její interiér je zalitý světlem. Světlo se tu láme, není tu žádný tmavý kout. Některá okna odkazují na Janovu mlčenlivost a mají tvar jazyka, jiná ve tvaru rovnostranného trojúhelníku symbolizují Nejsvětější trojici nebo svým tvarem odkazují na pokrývku hlavy biskupů. Na vítězství světla nad temnotou odkazuje také všudypřítomné číslo pět.
Když se na kostel podíváte z ptačí perspektivy, uvidíte pěticípou hvězdu obklopenou kruhem. Právě tento tvar měl být podle architekta symbolem nebeské harmonie. Návštěvník tak nevstupuje jen do chrámu, ale jako by vstupoval do živého znaku, do zakódovaného poselství.
Kostel na Zelené hoře není jen architektonickým skvostem, ale také mystickou mapou, kde každý kámen a každý úhel něco znamená. Některé ze Santiniho šifer jsou tak složité, že potřebují k pochopení návod. Je pravděpodobné, že kostel šifer skrývá mnohem víc a že některé zůstanou skryté navždy. Geniální Santiniho výtvor byl roku 1994 zařazen na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.