Kategorie zpráv

První umělé zatmění Slunce. Vědci ukázali unikátní snímky sluneční koróny

První umělé zatmění Slunce. Vědci ukázali unikátní snímky sluneční koróny; Zdroj foto: Shutterstock

Dvě robotické družice, které spolupracují s dosud nevídanou precizností, jsou od sebe vzdálené pouhých 150 metrů. Jedna z nich, Occulter, nese 1,4 metru široký disk, který blokuje sluneční světlo. Funguje tak podobně jako Měsíc během zatmění. Druhá, Coronagraph, následuje těsně za ní a je vybavena přístrojem ASPIICS, který pořizuje snímky sluneční koróny v extrémních detailech. Díky tomu, že dvojice zůstává přesně zarovnaná, snímky neruší jasný svit Slunce.

Družice jsou schopné letět bez jakéhokoli zásahu z pozemního střediska. Jsou vybaveny malými tryskami, které neustále upravují polohu. Díky souboru palubních systémů dokážou vytvořit zatmění trvající až několik hodin v kuse.

"Naše snímky umělého zatmění jsou srovnatelné se snímky pořízenými během přirozeného zatmění. Rozdíl je v tom, že zatmění můžeme vytvořit jednou za 19,6 hodin oběžné dráhy, zatímco úplná zatmění Slunce se přirozeně vyskytují pouze přibližně jednou, velmi zřídka dvakrát ročně. Navíc přirozená úplná zatmění trvají jen několik minut, zatímco Proba-3 dokáže své umělé zatmění udržet až šest hodin," vysvětluje hlavní výzkumník ASPIICS Andrej Žukov.

Vědci tak získají stovky unikátních snímků sluneční koróny. "Vidět první data z ASPIICS je neuvěřitelně vzrušující. Spolu s měřeními provedenými dalším přístrojem na palubě, DARA, přispěje ASPIICS k odhalení dlouhotrvajících otázek o naší domovské hvězdě," říká Joe Zender, vědec projektu Proba-3. Snímky pomohou s počítačovým modelováním sluneční koróny a nabídnou komplexní obraz slunečních jevů.

Koróna, vnější atmosféra Slunce, představuje jednu z největších záhad sluneční fyziky. Je víc než 200krát žhavější než vrstva pod ní a nikdo neví, proč tomu tak je. Tato vrstva však není jen jevem, který fascinuje vědce. Představuje totiž také zdroj výronů hmoty, silných výbuchů energie ze Slunce, které zasahují zemskou atmosféru a mohou narušit satelity, komunikační prostředky, GPS, leteckou dopravu i elektrické sítě na Zemi. Sledování koróny tak může pomoct lépe ochránit naši infrastrukturu.

Mise Proba-3 odstartovala v prosinci loňského roku a v provozu bude dva roky. Po ukončení mise obě družice vstoupí do atmosféry a během pěti let shoří, aniž by po sobě zanechaly vesmírný odpad.