Trump nasadil veškerý svůj šarm - přátelsky se s Putinem vítal, označil ho za přítele, usadil ho do své prezidentské limuzíny. Ale zároveň ho provedl mezi nejmodernějšími stíhačkami F-22  a nad hlavou Putinovi přelétl neviditelný bombardér B-2. Pokud však doufal, že kombinací lichotek a hrozeb přiměje Putina k uzavření příměří, zklamal se. Jednání skočilo po dvou a půl hodinách bez konkrétních závěrů. 

Putin sice Trumpovi několikrát polichotil, ale neslevil ani milimetr ze svých požadavků. Potvrdil, že válka skončí až poté, co budou odstraněny všechny "základní příčiny konfliktu", zohledněny všechny bezpečnostní zájmy Ruska a v Evropě bude obnovena "spravedlivá rovnováha bezpečnosti". Přeloženo do lidštiny to znamená, že Ukrajina se stane vazalským státem Ruska a síly NATO se stáhnou na Západ (minimálně z Pobaltí, Polska a Rumunska). 

Na Trumpa podle jeho sobotního vyjádření na sociální síti Truth Social přesto některé Putinovy argumenty zabraly, protože "nejlepší cesta jak ukončit tuto příšernou válkou mezi Ruskem a Ukrajinou je přímo komplexní mírová dohoda a nejen příměří, které stejně často nevydrží". To je výhra Putina, protože mírová dohoda se bude vyjednávat dlouho a během té doby budou Rusové na Ukrajině dál postupovat. 

V zájmu Ukrajiny je naopak okamžité příměří, během kterého stabilizuje situaci na frontě. Jenže - a nyní emoce stranou - proč by Putin na něco takového přistupoval? Na frontě Rusové postupují, tak Trumpa alespoň dočasně uklidnil, hrozbu sankcí odvrátil - a případný kolaps ruské ekonomiky je pořád ještě vzdálený.

V rozhovoru pro Fox News byl Trump sdílnější než na tiskové konferenci po jednání. A také optimističtější: "Dohodli jsme se na mnoha věcech. Zbývá ještě jedna nebo dvě dost důležité otázky." 

Pak se ovšem vrátil k tomu, co je pro něj nejpodstatnější, totiž ke geopolitické rivalitě mezi USA a Čínou. Obvinil předchozí demokratické administrativy, že "udělaly něco nemyslitelného - sblížily Čínu a Rusko. Jsou to přirození nepřátelé: Rusko má území, Čína má obyvatelstvo. A Biden je sblížil," řekl Trump.

Znovu se tak ukazuje, že pro Trumpa je Ukrajina jen otravná záležitost, která ho zdržuje od toho podstatného - geopolitického soupeření s Čínou, ve které chce mít Rusko jako svého spojence a ne soupeře. Navíc se Trumpovi viditelně ulevilo, že nemusí ukládat sekundární sankce vůči zemím, které kupují ruskou ropu, primárně Indii a Čínu. Především sankce na Indii, kterou se v globálním soupeření s Čínou snaží získat na svou stranu, nedávají z tohoto pohledu smysl.

Trump to prostě nemá lehké. Tu otravnou válku v zemi, o níž nic neví a jejíhož prezidenta nemá moc rád, by chtěl ukončit co nejrychleji. Zároveň chápe, že nemůže Putinovi úplně ustoupit a přistoupit na jeho skandální požadavky, aby mu Ukrajinci odevzdali i ta území, která nyní mají pod svojí kontrolou. A do toho se chce soustředit na to podstatné, co ho zajímá - tedy soupeření s Čínou. Ukrajina je - ať se nám to líbí nebo ne - jen jednou kostkou ve složité geopolitické skládačce.