"Byla to naprosto zbytečná smrt," vzpomíná na zhruba 15letého pacienta primář pediatrického oddělení pražské Bulovky Ivan Peychl. Chlapec totiž zemřel na obezitu. 

"Přivezla ho k nám záchranka s vážnými dýchacími problémy - měl na sobě tolik tělesného tuku, že mu to utlačovalo bránici, plíce i další orgány. Stačili jsme ho sice ještě napojit na ventilaci, už jsme mu tím ale nepomohli. Pacient brzy zemřel," popisuje lékař.

Případů monstrózní obezity mezi Čechy přibývá. Dokonce i u dětí. Zatímco ještě před 30 lety se s ní pediatři prakticky nesetkávali, dnes ji vídají u čtyř procent svých pacientů. "Spolu s kily navíc přitom přicházejí i kardiovaskulární nemoci, astma, žlučové kameny nebo cukrovka. Obezita souvisí i s nádorovými chorobami. Je to celospolečenský problém, který je třeba řešit," říká Peychl.

Sladká daň by státní kase ulevila dvakrát

Jedno z opatření, které by podle něj mohlo pomoci, je vyšší spotřební daň z cukru. "Na půdě pediatrické společnosti se o tom několikrát jednalo. Děti by to mohlo skutečně přimět k tomu, aby jedly zdravější věci," domnívá se lékař. Současně by to přineslo úsporu v balíku peněz na zdravotnictví. Podle Státního zdravotního ústavu už totiž náklady na choroby z obezity šplhají ke 30 miliardám korun ročně. Pediatři proto vyzvali politiky, aby tento problém řešili.

A některé strany jejich výzvu vyslyšely: s vyšší daní na cukr po volbách skutečně počítají. Přihlásilo se k tomu nejméně pět ze sedmi stínových ministrů zdravotnictví.

"Je zcela bez pochyb, že počet obézních lidí roste. S tím přibývá i chronických nemocí, které jsou pro zdravotní systém největší zátěží," připouští například Adam Vojtěch z ANO, který už resort zdravotnictví vedl a po volbách by se chtěl na ministerstvo vrátit. Zavedení zdravotní daně by podle něj mohlo tento problém utlumit. "Peníze vybrané z této daně by se navíc vracely do zdravotnictví," plánuje Vojtěch.

"Zaveďme polský model"

Podobně to vidí i stínová ministryně za STAN Michaela Šebelová. "Nepopulárně říkáme, že je potřeba zavést daň z cukru. Měli bychom řešit i regulaci energetických nápojů," domnívá se Šebelová.

Daň by se podle ní měla počítat jako v Polsku - u každé limonády, která obsahuje 50 gramů cukru na litr, by se spotřební daň zvyšovala s každým litrem o 3,40 koruny. Třeba lahev Coca-Coly by tak podražila zhruba o pětinu.

"Je to třeba udělat co nejdříve, protože Česko už se potýká s masivními problémy. Léčba chorob z nezdravého životního stylu ukrajuje z rozpočtů pojišťoven miliardy korun," tvrdí Šebelová. Peníze, které by se díky dani za cukr a sladké nápoje vybraly, by se navíc daly využít na prevenci - například na stavbu nových sportovišť.

Výtěžek zpět do zdravotnictví

S daní za cukr a sladké nápoje souhlasí i lidovec Tom Philipp nebo jeho konkurent z SPD Jan Síla. "Je načase, abychom to řešili. Vysoká spotřeba sladkostí se nepříjemně propisuje do zdravotního stavu obyvatelstva," domnívá se Philipp.

Strana SPD se sice ke zvyšování daní staví obecně velmi odmítavě, v tomto případě by prý ale udělala výjimku. "Výtěžek by se ale musel vracet zpátky do zdravotnictví," podotýká Síla.

Zdanění slazených nápojů už v minulosti zkoušeli prosadit i Piráti, stejně jako současný šéf resortu z TOP 09 Vlastimil Válek. Nikdo z nich ale nakonec neuspěl. Návrhy vždy narazily na odpor ministra financí Zbyňka Stanjury z ODS.

"Vychovávat má rodina, ne stát"

ODS ostatně u nevole k tomuto opatření zůstává. "Nadměrná spotřeba sladkostí sice stojí za řadou zdravotních problémů, vyšší spotřební daň to ale nevyřeší," vysvětluje postoj této strany Zdenka Němečková Crkvenjaš a dodává: "Navíc pokud zvýšíme daň na tyto komodity, tak se může stát, že budeme čelit dalším případným Likérkám Drak." Vzpomenula tím na třináct let starou metanolovou kauzu, při níž organizovaná skupina z Moravy nelegálně vyráběla a nedanila líh. Podle Němečkové Crkvenjaš by měl stát podpořit spíš jiné druhy prevence.

Proti sladké dani vystupují i Motoristé sobě. "My zdravotní daň rozhodně nezavedeme. Jsme přesvědčeni o tom, že stávající konstrukce spotřební daně je dostatečná," vymezil se proti tomuto opatření šéf pražské organizace této strany Boris Šťastný.

Škodlivost sladkostí by podle něj měli dětem vysvětlit rodiče. Ti by měli taky zařídit, aby si mládež nezdravé výrobky nekupovala. "Rodina by zkrátka měla děti vést. Neměl by to být stát, kdo bude nějakým sociálním inženýrstvím něco někomu zakazovat," uzavřel Šťastný.

Třetí nejtlustší národ v Evropě

Podle výzkumné organizace PAQ Research by ale "sladká daň" veřejným rozpočtům prospěla. Kila navíc už má totiž skoro 58 procent Čechů, což je podle této organizace třetí nejhorší výsledek v Evropě. "To má samozřejmě negativní dopad na zdravotní i sociální systém a ekonomickou produktivitu země," uvedli ve své studii z roku 2023.

Vyšší daň by podle nich spotřebu cukrovinek a sladkých limonád snížila, a to zhruba o pětinu. "To by znamenalo úsporu okolo 80 až 90 miliard na zdravotních nákladech po dobu života současné populace," tvrdí sociolog a jeden z expertů PAQ Research Daniel Prokop. S vyšší daní by navíc podle něj do státní kasy přiteklo 2,7 miliardy korun ročně. "Výrobce by přitom toto zdanění zasáhlo jen omezeně," dodává.

Samotní výrobci se na to dívají různě. Třeba spolumajitel Pražské čokolády Petr Kovařík říká, že by mu cukerná daň nevadila. Kvalitním výrobkům by to podle něj naopak prospělo. "Ale muselo by to být propojeno i s osvětou. Mělo by se zdůraznit, že poctiví výrobci dělají věci jinak než ti supermarketoví - mají v čokoládách menší množství cukru, což nahrazují medicinálními houbami nebo zdravými bylinkami," říká.

Výrobce: je to diskriminace

Naopak Jana Ptačinská Jirátová z Kofoly oponuje: "Vnímáme to jako diskriminační opatření vůči jedné kategorii výrobků."

Vyšší daň z cukru podle ní ke zlepšení zdraví lidí nepřispěje, ve slazených nápojích totiž problém není. "Spolupracujeme s obezitology a máme výzkumy, které říkají, že slazené nealkoholické nápoje představují pouze 13,5 procenta z průměrného celkového příjmu cukru u dospělých Čechů," vysvětluje. Za obezitu podle ní může kombinace mnoha faktorů - nejenom stravovací návyky, ale i vliv prostředí a rodiny nebo socioekonomický status jedince. "Větší efekt by proto měla spíš podpora programů pro zvýšení pohybu populace," soudí.

Podle webu Obesity Evidence Hub vybírá daň z cukru - v nejrůznějších podobách - více než 120 zemí světa. Celkem 11 z nich je přitom v Evropské unii. Vyšší daní už cukr zatížilo například Polsko, Francie, Velká Británie nebo Chorvatsko. Od ledna se k nim přidalo také Slovensko.