Merkur přišel na svět nenápadně. Zámečnický učeň Jaroslav Vancl v roce 1910 ukončoval studia a jako závěrečnou práci vyrobil první kovovou stavebnici v dílně svého otce. K nápadu se ale vrátil až po téměř 10 letech. "I když byl šikovný zámečník, s manželkou a dvěma dětmi, neměl v té době peníze, aby založil firmu," vypráví Pavel Frydrych, ředitel Muzea stavebnice Merkur.

Rozhodnutí Aloise Rašína

Situace se ale změnila po první světové válce. Ke zrodu legendární stavebnice možná až absurdně napomohl Alois Rašín, první ministr financí ve vládě samostatného Československa. "Rašín rozhodl o zdanění příjmů z válečné výroby. Spousta podnikatelů, kteří zásobovali rakousko-uherskou armádu, potřebovala v tu chvíli utratit peníze, aby nemusela platit daně. Malých firem vznikaly v té době tisíce."

Díky tomu se Vancl spojil s podnikateli z textilního průmyslu a v Polici nad Metují vznikla firma Inventor, která kromě jiného vyráběla stejnojmennou kovovou stavebnici, jejíž jednotlivé dílky se spojovaly pomocí háčků a oček. Původní stavebnice Inventor ale u zákazníků neuspěla.

Šroubování na scéně

V roce 1925 proto přišla revoluční změna - díly se začaly spojovat šroubky a matičkami, což pro modeláře znamenalo výrazné zjednodušení. "Byť jako relikt zůstaly i původní háčky a očka, šroubování byl výrazný krok kupředu, ale stavebnice se ještě stále jmenovala Inventor." Od té doby používá unikátní velikost spojovacího materiálu, která ho odlišuje od všech ostatních stavebnic na světě. "Už v té době se dílky stavebnice začaly spojovat netypickou velikostí šroubků 3,5 milimetru."

V roce 1930 Inventor z trhu zmizel a objevil se Merkur. Nová stavebnice s barevnými lakovanými dílky. Barevný Merkur se stal hitem. To byl okamžik, kdy se dětem rozsvítily oči.

Stavebnice o různých velikostech se tehdy prodávala pouze jako multifunkční sada, postavit se z ní ale dalo ledasco. "V roce 1930 byla u Merkuru knížka s desítkami návodů od nejjednodušších, jako byla třeba židlička, až po složitější, objevil se v ní třeba první traktor nebo rozhledny," popisuje Pavel Frydrych. A zatímco konkurence se držela po vzoru britské stavebnice Meccano rozměrů v palcích, Merkur byl první stavebnicí na světě, která pracovala v metrické soustavě.

Zlatá éra 

30. léta minulého století by se dala nazvat "dobou merkurovou". "Před válkou přišlo na trh hned několik unikátních stavebnic. Merkur Metropol - modely budov, Merkur Elektrus - stavebnice elektromagnetických a elektrických pokusů, a především Merkur Popular, malá, cenově dostupná sada stála tehdy 6,50 a za 1 korunu československou k ní byl návod. Nebyla to brožura jako u jiných stavebnic, ale obrovský plakát, na kterém byly jednotlivé modely rozkresleny."

Během války byla výroba omezena pouze na export do Německa a jeho satelitů a po roce 1941 skončila úplně. V roce 1946 byla obnovena výroba původní klasické stavebnice, pak ale přišla další rána - likvidace firmy Inventor podle zákona o akciových společnostech, na základě kterého byly rušeny i malé soukromé firmy s.r.o. do 50 zaměstnanců.

"V případě pana Vancla to proběhlo dokonce tak, že musel hradit všechny faktury a všechno zboží, které ještě předtím objednal, ale ze kterého už vyráběl nový výrobce. Takže měl najednou velké dluhy, které splácel prací jako zaměstnanec ve své vlastní továrně. Odchod do důchodu mu byl umožněn až v roce 1970, kdy mu bylo osmdesát let."

Pod hlavičkou různých podniků se Merkur vyráběl dál. "Nade dveřmi při vstupu do továrny se pouze měnily cedulky s názvy podniků, které továrnu spravovaly, ale pracovali tam stále stejní lidé."

Když stavebnice zachraňuje vědu

Merkur se ale zapsal i do dějin vědy. Sehrál klíčovou roli v momentě, kdy Akademie věd ukončila program, ve kterém se hledal možný způsob průmyslové výroby kontaktních čoček. Jejich objevitel Otto Wichterle ale tvrdohlavě pokračoval v hledání cesty sám ve volném čase.

"Podle vzpomínek pana Wichterleho přišel nápad, jak udělat kontaktní čočky, 23. prosince 1961 při míchání kávy, když uviděl vodní vír a pochopil, že v rotační formě vznikne tvar čoček díky fyzikálním zákonům. Všude bylo zavřeno. Půjčil si od dětí stavebnici Merkur, ze svého kola odšrouboval dynamo a někdy odpoledne odlil první čtyři kontaktní čočky."

Legenda žije

Nová éra Merkuru nastala v roce 1965, kdy přichází první plastové díly a stavebnice Merkur Dopravní prostředky a stroje. Merkur se stal snem každého kluka. "Byla to bomba. Dopravní prostředky se staly hitem, který chtěl mít každý. Modely z nich mají dodnes lidé s Merkurem spojené."

Dalším milníkem byly řady 300. "Stavebnice byla trošku jiná než multifunkční sada. Byla zaměřená na technické modely, daly se z ní udělat jiné věci, byly v ní nové dílky než v původní klasické stavebnici, čímž byla výjimečná. Na trhu se chytla a začalo pokračování až do řady 340 v 90. letech."

Po revoluci si Merkur na lepší časy musel počkat. "Protože v 50. letech nebyly drobné firmy znárodněny, ale zlikvidovány, tak se na ně nevztahovala restituce." Merkur střídal majitele a dočkal se dalšího prvenství. "V roce 1994 se jeho tehdejší výrobce ocitnul v likvidaci a byl první firmou, na kterou byl v dějinách České republiky vyhlášen konkurz."

Přesto se značku Merkur podařilo zachránit a dnes se opět pod hlavičkou firmy Merkur Toys vyrábějí nové stavebnice. "Obnovila se výroba a Merkur měl první robotické modely, které pokračují dodnes. V posledních letech se přidaly nové, jednomodelové designové stavebnice. Populární jsou například Veterán nebo Beruška. Letos se přidala nová edice zvířat ze zoologické zahrady a žádaní jsou také dinosauři, loňská novinka." Z kovové stavebnice pro kluky se stala legenda, která baví a inspiruje další generace už sto let.