Za projektem ve znamení fialové barvy a opojné vůně stojí Helena Neumannová - bývalá pediatrická sestra, cestovatelka, bylinkářka a vizionářka.

Helena měla našlápnuto na kariéru v medicíně, ale už v raných letech cítila, že něco nehraje. Z nemocničního prostředí brzy utekla - do Venezuely, kde zažila šok. "Zjistila jsem, že existují i jiné cesty k uzdravení. Místní léčitelé dokázali výsledky, jaké jsme my v Evropě považovali za nemožné," vzpomíná.

A v džungli konečně pochopila, co jí celé dětství vštěpovala babička Jarmilka - že léčení není o pilulkách, ale o přírodě, pokoře a rovnováze. 

Po návratu do Evropy se však obávala nepochopení. "Kdybych tehdy veřejně řekla, co jsem v džungli zažila, vysmáli by se mi," říká bez obalu. Proto se nějakou dobu živila marketingem. Ale myšlenku přírodní léčby neopustila. Studovala, cestovala - třeba až do Afriky, kde se učila u šamana. A pak se rozhodla, že Evropanům vrátí jejich vlastní léčivou tradici. Žádná ájurvéda či čínské jehličky. "Říkali mi, že jsem blázen. Že nemůžu změnit svět. Ale já jsem věděla, že už nemůžu jinak," doplňuje.

Sen o fialové revoluci

Zlom přišel v roce 2013. "Zjistila jsem, že levanduli lékařskou, naší původní, je téměř nemožné sehnat. Všude byly jen hybridy," vypráví. Ale Helena to nevzdala. V Německu si vzala úvěr a nakoupila semena - a poté vypěstovala padesát tisíc sazenic - s pomocí přátel, které posílila gulášem, je ručně zasadila v Chodouni nedaleko Berouna.

"Chtěla jsem léčit, ne vyrábět dekorace," říká tvrdohlavě. A tahle tvrdohlavost se vyplatila. Podle výzkumu českých vědkyň levandule z Chodouně dnes obsahuje nejvyšší množství flavonoidů na světě. "A flavonoidy jsou molekuly života," dodává s hrdostí. Dnes spolupracuje s vědci z Vysoké školy chemicko-technologické i s brněnským vědecko-technickým parkem - vyvíjí unikátní náplasti s organickým gelem, které cílí přímo na nervová vlákna. A má jasný a zároveň obrovský cíl: dostat chodouňskou levanduli mezi světová léčiva. "Jdeme si pro FDA certifikaci. Chceme být Louisem Vuittonem zdraví," říká odhodlaně.

Léčivá farma a návrat k půdě

Levandulové údolí dnes nabízí mnohem víc než jen krásný prostor, kde si uděláte stovky selfíček. Je to místo, kde se léčí nervy, trávení, kůže, ale i psychika. "Lidé přicházejí vyčerpaní, bolaví - a odcházejí jiní," říká Milena, mistrová výroby. Největší zájem je prý o masáže, hydroterapie, reflexní masáže a bylinkovou chýši. "Lidé si potřebují odpočinout. Mají úzkosti, neuropatie, jsou vyčerpaní. My jim dáváme klid a dotek," dodává.

A všechno začíná u levandule. Levandule lékařské - pěstované bez chemie, ručně sklízené, vázané do malých svazků, které rychle schnou. Část úrody se destiluje na esenciální olej a hydrolát, zbytek se seká a skladuje - a postupně se celý rok zpracovává. Bio kvalita je přísně hlídaná. "Každý rok tu máme několik kontrol," potvrzuje Helenin manžel Ondřej Neumann.

Volba Chodouně nebyla náhodná. "Přivedl mě sem farmář Josef Stehlík, který rozumí půdě i krajině a nestříká kolem mě žádnou chemii," říká Helena. Bio zde není marketing, ale životní postoj. A i když by dnes mohla levanduli pěstovat na desítkách hektarů v Německu nebo Bulharsku, zatím chce zůstat věrná hlavně české půdě. "Primárně pomáháme Československu. Teprve pak půjdeme do světa," dodává. "Smutné ale je, že nejen Češi věří hlavně obalům. My věříme půdě. Naši levanduli hlídají dva certifikační orgány, zatímco řetězce si bio razítko tisknou samy. My bojujeme za důvěru každý den. Někdy je to boj těžký, ale my se nevzdáváme," popisuje.

Budoucnost a disciplína

A co dalšího chystá? Helena chce vytvořit síť lázní, kde se bude léčit přírodní cestou - vědecky, ale tradičně. Také chce spojit bioproducenty, vědce a terapeuty do značky Molecules of Life. A hlavně - vrátit lidem víru, že zdraví není luxus, ale právo. Levandulové údolí je dnes symbolem nové éry. Spojuje vědu s intuicí, přírodu s výzkumem, babiččinu moudrost s biotechnologií. A v době, kdy svět balancuje na hraně vyhoření, klimatu i důvěry, přináší cosi prostého - klid, vůni a naději.

"Dlouhověkost není zázrak. Je to disciplína," uzavírá Helena. A i když je její disciplína drsná, voní po levanduli.