Tomáš Garrigue Masaryk, první prezident samostatného Československa, je do dnes symbolem státnosti, demokracie a morálních hodnot. Jeho odkaz je i více než sto let po vzniku samostatné republiky stále pro náš národ významný a připomíná hodnoty, na nichž byla Česká republika vybudována. Právě proto vzbuzuje tajemná obálka mimořádný zájem. Ostatně i samotná její cesta do Národního archivu je pozoruhodná.

Tajemná obálka

Obálku o rozměrech 23,1 x 16,4 centimetru v současné době uchovává Národní archiv jako součást osobního archivu Jana Masaryka. Instituce ji získala od osobního tajemníka někdejšího československého ministra zahraničí Antonína Suma. Podle Suma obsahuje slova, která měl první československý prezident sdělit krátce před smrtí svému synovi Janovi. Obálka je označena slovy "pečeť do roku 2025." Antonín Sum ji archivu předal po dohodě s Masarykovými vnučkami Annou a Herbertou.

Osobní archiv Jana Masaryka získal Národní archiv v roce 1996. Nacházejí se v něm například písemnosti a dosud nezveřejněné rodinné fotografie z období druhé světové války, které svěřil Jan Masaryk osobnímu tajemníkovi Lumíru Soukupovi. Předávat je začal v době, kdy byl Londýn bombardován Německem. Lumír Soukup v emigraci materiály opatroval desítky let. Tehdejšímu řediteli archivní správy Ministerstva vnitra Oldřichu Sládkovi a řediteli archivu Vácslavu Babičkovi osobní archiv poskytl Antonín Sum z pověření Catriony Soukupové, vdovy po Soukupovi.

Veřejnost mohla obálku vidět před sedmi lety na výstavě Labyrintem dějin českých v Císařské konírně Pražského hradu, od té doby již vystavena nebyla.

Odhalení 88 let po smrti T.G.M.

Otevření proběhne na zámku v Lánech v pátek 19. září v 10:00 výhradně za účasti pozvaných hostů. V živém hodinovém vysílání bude událost přenášet Český rozhlas. Podle předpokladů Národního archivu by měl na akci vystoupit prezident České republiky Petr Pavel s úvodním slovem, přítomna bude také Charlotta Kotíková, pravnučka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, ředitel Národního archivu Milan Vojáček a ředitel Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd Rudolf Kučera. Archivář Jiří Křesťan doplní informace o tom, jak se objevila obálka v Národním archivu. Obálku by měl osobně otevřít prezident Petr Pavel spolu s Charlottou Kotíkovou.

Její obsah poté přečte Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd, která se studiem života prvního československého prezidenta dlouhodobě zabývá a dobře zná také rukopis Jana Masaryka. Na místě přečte, co bude jasně čitelné.

Následně bude celý dokument podroben důkladné odborné analýze. Výsledky analýzy a odborná interpretace budou představeny na semináři ve vile Lanna 15. října. Akce s účastí veřejnosti nabídne mimo jiné diskusi nad obsahem již otevřené obálky. Součástí semináře bude odborné zasazení dokumentu do historického kontextu a výklad informací či poselství, které obálka možná skrývá.

Dopis bude poté i nadále uložen v trezoru Národního archivu jako součást osobního archivu Jana Masaryka, který se momentálně zpracovává a na konci roku 2026 bude přístupný veřejnosti.

Tajemství, které nezná nikdo

Co přesně obálka obsahuje, zůstává záhadou. Antonín Sum uvedl, že by v ní mohl být odkaz prvního československého prezidenta, který zaznamenal právě Jan Masaryk. Nikdo jiný neznal a dosud nezná její obsah. Antonín Sum již zemřel a archiv 20 let respektoval jeho přání a obálku neotevřel ani její obsah nezkoumal.

Předpokládá se, že jde o text, který Jan Masaryk zachytil od svého otce - možná poslední slova, nebo důležité poselství z doby bouřlivých událostí před jeho smrtí.