"Ve čtvrtek budu čekat v Turecku," uvedl v neděli Zelenskyj na sociálních sítích. "Doufám, že tentokrát se Rusové nevymluví." Tento krok překvapil nejen Moskvu, ale i mnohé pozorovatele. "Tohle Putin nečekal," komentoval rozhodnutí ukrajinský poslanec a předseda zahraničního výboru Oleksandr Merežko. Podle něj ruský prezident původně plánoval jen delegovat jednání a vytvořit iluzi diplomacie. Zelenskyj tak podle něj "zamíchal kartami".

V Kyjevě však převažuje skepse ohledně toho, zda vůbec k avizovanému setkání dojde - a zda může něco změnit. "Putin o žádné mírové rozhovory nestojí, jeho cílem je ovládnout Ukrajinu," řekl ukrajinský poslanec Jaroslav Jurčyšyn z opoziční strany Holos. "Zelenskyj iniciativu převzal, ale očekáváme, že Putin si najde záminku, proč nepřijet," dodal pro web Kyiv Independent.

Jednou z takových výmluv může být dekret, kterým Zelenskyj v roce 2022 po anexi čtyř ukrajinských oblastí zakázal přímé jednání s Vladimirem Putinem. Moskva se na tento dekret od té doby často odvolává.

Nabídku k příměří Rusko nevyužilo

Den před zveřejněním Zelenského výzvy navštívili Kyjev čtyři vrcholní evropští politici a společně navrhli vyhlásit 30denní bezpodmínečné příměří. Britský premiér Keir Starmer během návštěvy Kyjeva označil takovou nabídku za dosud nejvýraznější krok směrem k míru od začátku války v roce 2022. Evropským lídrům šlo podle všeho o jasné vymezení, že to je Rusko, kdo stále volí cestu násilí, i o snahu přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby vyvíjel větší tlak na Moskvu.

Putin reagoval na výzvu po svém. V nočním televizním projevu z neděle na pondělí nabídku Ukrajiny zcela ignoroval, ale místo toho navrhl uskutečnit přímá jednání ve čtvrtek v Istanbulu. Tento návrh ovšem obsahuje významná omezení. Ruský poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov upřesnil, že se jednání musí navázat na dřívější rozhovory z jara 2022 a reflektovat aktuální situaci na frontě. Pro Ukrajinu to představuje zásadní riziko: mohla by být nucena přistoupit na podmínky, které již dříve odmítla, včetně omezení své armády.

Zelenskyj se i přesto rozhodl na Putinovu nabídku přistoupit, zřejmě i pod tlakem Američanů. Donald Trump krátce předtím veřejně vyzval Ukrajinu, aby "na to přistoupila, a to okamžitě". Trump tvrdí, že je potřeba alespoň zjistit, zda vůbec existuje prostor pro dohodu. Pokud by se ukázalo, že ne, USA a Evropa by podle něj mohly zaujmout vůči Moskvě ještě tvrdší postoj. Pro Zelenského může být účast na jednání šancí ukázat, kdo je skutečnou překážkou míru - a doufat, že to Trump pochopí.

Líbivá rétorika pro Trumpa?

Americký generál Keith Kellogg, který je poradcem Trumpa pro Ukrajinu, veřejně prohlásil, že příměří musí předcházet jakýmkoli rozhovorům, nikoli naopak. Tento výrok však může být spíše diplomatickým manévrem než odrazem skutečného postoje Washingtonu.

Už v minulosti Zelenskyj ustoupil od své dřívější podmínky, že k jednání dojde po příměří. Jeden takový klid zbraní Spojené státy navrhly v březnu a Ukrajina jej oficiálně podpořila 11. března, jenže Moskva jej odmítla. Místo toho nabízí jednostranná, krátkodobá příměří, která podle Kyjeva navíc Rusové pravidelně porušují. Stejně jako to, které mělo začít platit včera ráno. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha potvrdil, že Rusko zcela ignoruje příměří nabídnuté Ukrajinou a jejími spojenci.

Zatímco otevřená diplomacie nabírá na obrátkách, v zákulisí probíhají intenzivní jednání. Podle listu The Economist je zřejmé, že Trump se stal hlavní osou celého vyjednávacího úsilí. Všichni hráči, včetně Ruska, přizpůsobují svou rétoriku tak, aby rezonovala s Trumpovým stylem komunikace. Problém je, že Putin má vlastní strategii, která se vyznačuje tvrdostí a neústupností. Evropské státy se přitom snaží přimět Trumpa, aby zaujal jednoznačný postoj, ale ten zatím zůstává zdrženlivý.

I když nadcházející dny mohou přinést důležitý vývoj, šance na skutečný průlom zůstávají malé. Putin nadále odmítá klíčovou podmínku příměří a Trump se k většímu nátlaku na Moskvu zatím stále nemá.