Vládnoucí koalici voliči řekli poměrně jasné ne. Opozice získala většinu, která jí ale neumožňuje provádět systémové změny. Extrémisté prohráli. Voliči, kteří se z různých důvodů zklamali v tradičních stranách (ODS), dali prostor novým subjektům, které alespoň navenek hájily najevo obdobné hodnoty, které ty předchozí opustily (Motoristé). Změna se zcela evidentně nekoná.

Neradikální rozložení sil, ke kterému mimochodem v našich podmínkách dochází pravidelně, je ve skutečnosti signálem voličů politikům. Ne Fialovi, Babišovi či Okamurovi, ale všem politikům. Je to informace, že se mají dohodnout a hledat takové průniky a kompromisy, které povedou k vyváženému rozložení názorů okolo společných hodnot. Těmito hodnotami jsou stabilita, bezpečnost, zajištění funkce základních systémů státu a jeho kontinuity. Co voliči zcela jistě nechtějí, je radikální změna - ať už by se ubírala jakýmkoli směrem.

Politici toto sdělení nechápou. Pěkným příkladem je chování některých prvků dosluhující koalice, které se místo toho, aby kooperovaly na předání moci, začaly chovat způsobem, který se dá nazvat těžko jinak než přenášení odpovědnosti za vlastní chyby na nástupce. Ale ani vznikající establishment není bez viny, což lze ilustrovat například na výběru funkcionářů nově vzniklé Poslanecké sněmovny. Zkrátka a dobře, i když karty byly rozdány tak, aby vynucovaly kooperaci alespoň na nejdůležitějších tématech, ihned po oklepání z výsledku začala opět válka. Bloky si při ní pouze vyměnily role.

Co teď?

Existují palčivé otázky, které je potřeba řešit. Každý má jinou představu jak, ale samotný fakt, že je potřeba je řešit, nepopírá nikdo. Jednou z takových otázek například je problém důchodové reformy, nastavení sociálních dávek, zdravotního systému. Ale třeba také opatření, která zajistí, že se nám bude opět rodit více dětí, budeme mít konkurenceschopný průmysl a budeme žít v bezpečné zemi. Všechny tyto věci nás přesahují a jakékoli smysluplné změny v nich je potřeba dělat tak, aby přežily funkční období jedné vlády.

Fialova vláda po svém nástupu k moci zlikvidovala EET zavedené před nimi Babišem. Babiš je chce vrátit zpět a výrazně zasáhnout do Fialovou vládou prosazených změn důchodového systému a sociálních dávek. Obojí je pochopitelné, protože obojí bylo prosazeno silou a nebylo schváleno širším plénem. Politici stávající koalice již nyní prohlašují, že až se (za čtyři roky) v rámci cyklického střídání moci vrátí zpět, budou "napravovat škody".

Takto se ani jeden problém, jimž naše společnost čelí, v žádném případě nedá vyřešit.

Politici v podobě zvolených zástupců lidí jsou sice protivníci, protože zastávají různé pohledy na svět, současně jsou však spoluhráči v problémech "velkého hřiště". Můžeme diskutovat o tom, jaká by měla být sazba té či oné daně, v základních věcech by ale měly existovat shody a hlavně, zásadní rozhodnutí by se měla dělat širokým kompromisem, protože jedině tak mohou být dlouhodobá. Řečeno sportovní terminologií: soupeři v místní lize by si měli uvědomit, že jsou spoluhráči v národním týmu.