Když jsem měla jet v rámci seriálu "Za zdmi dětských psychiatrií" do Opařan, trošku jsem se bála. V době, kdy jsem sama byla pacientkou na dětské psychiatrii v roce 2002, nás touto léčebnou "strašili". Chtěli nás vyburcovat k dodržování přísného režimu. Musím říct, že jsme z toho všichni měli nahnáno. 

Tehdy jsme neslyšeli na toto zařízení nic hezkého. Až doteď. Nakonec jsem byla příjemně překvapená. Z nemocnice se stalo místo, kde začala fungovat dětská psychiatrie na vysoké a moderní úrovni. Viděla jsem na vlastní oči změnu místa, kam posílali ty nejtěžší případy. Jako by tam tomu někdo vdechl nový život.

Nejstarší dětská psychiatrická léčebna u nás byla v roce 2013 povýšena na nemocnici. Postupně ale personál odcházel do důchodu a nebyli noví lékaři ani sestry. Opařanům téměř hrozil zánik. Covidové období ještě více oslabilo
celou nemocnici.

V době ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha byl vypsán konkurz na nového ředitele. Tehdejší ředitelka a zároveň dětská psychiatrička MUDr. Iva Hodková odcházela do důchodu.

Konkurz pak vyhrál dětský psychiatr doktor Michal Goetz. Lékař se ujal vedení nemocnice a postupně posílil především lékařský a psychologický personál, zajistil odborné kapacity a jejich rozvoj v oblasti moderní psychiatrie. Nemocnice má v současné době kapacitu 60 lůžek, které samozřejmě nestačí současným potřebám na péči o děti, o čemž svědčí velmi dlouhá čekací listina na hospitalizaci.

"Zájem o hospitalizace na dětských psychiatriích se během pěti let enormně zvýšil. My máme běžně až sto žádostí o hospitalizaci. Pacienti jsou na čekací listině a bereme je podle akutnosti, jak to jen jde. Spousta pacientů čeká na pediatriích. Bohužel ve většině žádostí stojí, že se děti sebepoškozují, mají sebevražedné myšlenky a spoustu dalších problémů," řekl pro Aktuálně.cz
ředitel.

Moderní terapeutické postupy

Čekací lhůta se nedá odhadnout. Je to podle závažnosti. Jsou pacienti, kteří na léčbu čekají i několik týdnů. V Opařanech mají i několik specializovaných terapeutických programů, o které je velký zájem z celé republiky. Jde například o terapeutický program nazvaný Dialektická Behaviorální Opařanská Adolescentní Terapie (D-BOAT).

Program je určený pro dospívající ve věku 14-17 let, kteří se v posledních 6
měsících sebepoškozují a vyskytuje se u nich sebevražedné chování (myšlenky, tendence, pokusy). Program si klade za cíl pomoci dospívajícím také s obtížemi se zvládáním emocí, stresu, efektivnějším fungováním ve vztazích, sebepojetím a sebehodnocením, posílením motivace pro změnu a léčbu a budování života, který stojí za to žít.

"Máme patrně největší DBT tým v republice, který jsme nechali prostřednictvím anglické agentury vycvičit a stále ho rozvíjíme. Léčebný program se skládá z každodenních skupin, z individuálních terapií. Jedna z nich je i pro rodiče. Pobyt pacienta trvá 7-8 týdnů a je velmi intenzivní," dodal Goetz.

Doplnil, že mají i speciální program pro poruchy příjmu potravy (PPP). V léčbě poruch příjmu potravy je nejdůležitější stravovací režim. Jeho obnovení a udržení je však nejnáročnější součástí terapie jak pro pacienty, tak ošetřující tým. Pacienti se účastní několikrát týdně relaxací, psychoterapeutických a psychoedukačních skupin, součástí aktivit je taktéž dramaterapie a kinezioterapie přizpůsobená potřebám dívek a chlapců s touto diagnózou. 

Terapie venku a kino od Čtvrtníčka

Nejen novodobé metody, jak pomoci duševnímu zdraví dětí a adolescentů, ale i rozsáhlý park kolem budov zařízení vás mile překvapí. Když jsme s fotografem procházeli z jednoho oddělení do druhého, viděli jsme, jak skupina dívek
a kluků sedí pod stromy a povídají si. Jak nám bylo oznámeno, šlo o skupinovou terapii pro nemocné s poruchou příjmu potravy.

Bylo osvěžující vidět nemocné děti i venku. V tu chvíli vám ani nepřijde, že jsou nemocné. Na první pohled nic nepoznáte. Není na nich vidět žádná nemoc. A to je právě zákeřnější. Kdybych nevěděla, kde se zrovna nacházíme, pomyslela bych si, že se partička kamarádů sešla na pokec v parku.

Nesmíme ale zapomínat, že jde o nemocniční zařízení, kde mají různé druhy poruch. Nejde jen o sebepoškozování, pokusy o sebevraždu, anorexii či bulimii. V Opařanech hospitalizují i pacienty s těžkými neurovývojovými poruchami, kam patří dětský autismus a mentální retardace, které zde mají vlastní oddělení. Mnohé z těchto dětí trpí epilepsií, různými pohybovými potížemi a slovně nekomunikují.

Celý historický komplex budov je chráněn jako kulturní památka. Vysoké stropy jsou zajisté architektonickou památkou, ale přeci jenom na někoho mohou pak pokoje dětí působit neosobním dojmem. Když máte takto definované prostory, nelze je tak jednoduše zútulnit jako na klasické pediatrii.

Ale je vidět, že se všichni v nemocnici snaží, aby se tam děti cítily co nejlépe. Co si budeme namlouvat, prostředí dělá při léčbě duše hodně. Pacienti tam mají dokonce i vlastní čajovnu. Tam se mohou nejen sami občerstvit, ale zajdou tam i s návštěvou.

Žádné návštěvní hodiny tam nemají. Rodiče mohou za potomky dorazit téměř
kdykoliv. Samozřejmě v návaznosti na terapie. Nemocnice je vybavena i ubytovnou, aby tam mohli nejbližší přespat, pokud to mají za dítětem daleko. Zároveň zde může přespávat i odborný personál, pokud odjíždí.

O lepší prostředí se zde zasadil nejen nový ředitel, ale také herec Petr Čtvrtníček, který dlouhodobě nemocnici podporuje a je jejím věrným patronem. V letošním roce dokonce ze svého zaplatil a v partnerství s firmou AV media pro pacienty DPN vybudoval zcela profesionálně vybavené kino. Do divadelního sálu v budově s různými terapeutickými zařízeními pořídil velké plátno, reproduktory, reflektory a výkonný projektor.

Jezdí tam moderovat různé akce, celkově se pravidelně zajímá o místo, kde se léčí tak křehké dětské duše.

Co čeká dětskou psychiatrii dál?

"Těším se, až dokončíme stavbu denního stacionáře a rozšíříme kapacity pro ambulance," říká ředitel doc. Goetz. "Nemocnice nebyla v minulosti pro ambulantní péči koncipována, tak máme pro tento typ léčby omezené prostory. Ale maximalizace péče v podmínkách, kdy nevytrhujeme dítě nebo adolescenta z jeho přirozeného prostředí, je moderní trend péče o duševně nemocné, který
chceme co nejvíce akcentovat."

Na stavbu stacionáře, což je investice v řádu desítek milionů, přispěly velmi významně i dvě soukromé nadace. "Problematika duševního zdraví mladé generace se již dostává do centra pozornosti filantropických organizací a budu doufat, že vláda se k nim rozhodnutím o systémově významných
investicích v budoucnu připojí," dodává Goetz.

Plány Opařan jsou ale větší než jen stacionář. A musí být, protože dětská psychiatrie se za posledních deset let velmi proměnila. Nutně potřebují modernizaci lůžkových stanic, které stále obsahují pouze pokoje bez vlastního sociálního zařízení i s pěti lůžky a bez dostatku prostoru pro terapie a soukromí pacientů.

Přitom trendy na západě jsou úplně opačné. V Německu, Rakousku nebo třeba Polsku staví moderní dětské psychiatrie, na kterých mají lůžková oddělení pro 12-15 pacientů na jedno- nebo dvoulůžkových, plně vybavených pokojích. Je zde kladen důraz na soukromí a klid pacientů, prostornost a příjemné, léčivé prostředí.

"Máme již přes rok podaný na MZ ČR investiční záměr k provedené
celkové modernizaci a humanizaci stanic, přesně podle nejlepších standardů v Evropě. Navštívili jsme s architekty několik moderních zařízení dětské psychiatrie v Německu a jinde," připomíná ředitel.

"Vzhledem ke zhoršující se tendenci dětského duševního zdraví pevně s mnoha rodiči doufáme, že vláda peníze pro náš projekt a další, které jsou nutné, najde. Už se to nedá dále odkládat," uzavřel vyprávění. 

Jak vypadá na Dětské psychiatrické nemocnici Opařany? Podívejte se ve fotogalerii.