Alkohol je součástí lidské kultury po tisíce let. Nachází se na rodinných oslavách, firemních večírcích i ve volném čase mnoha lidí. V posledních letech se však stále častěji diskutuje o tom, jak alkohol skutečně ovlivňuje naše zdraví. Je sklenička vína denně opravdu prospěšná, nebo je jakékoliv množství alkoholu škodlivé? V tomto článku si rozebereme, jaké jsou výhody i nevýhody konzumace alkoholu, a kdy už se z malého potěšení může stát zdravotní riziko.
Vědecké studie opakovaně potvrdily, že mírná konzumace alkoholu může mít určité zdravotní přínosy. Klíčové slovo zde ale zní "mírná".
Některé studie ukazují, že malé množství alkoholu, zejména červeného vína, může zlepšit zdraví srdce. Důvodem jsou antioxidanty zvané polyfenoly, které pomáhají snižovat zánět, chránit cévy a zvyšovat hladinu "dobrého" HDL cholesterolu.
Mírné pití alkoholu může také pomoci zlepšit inzulinovou citlivost, což je důležité v prevenci cukrovky 2. typu.
U některých lidí může střídmá konzumace alkoholu přispět k lepší náladě, snížení stresu a lepšímu společenskému kontaktu. Alkohol totiž krátkodobě stimuluje uvolňování dopaminu a serotoninu, tedy hormonů spojených s pocitem štěstí.
Z pohledu společenského života může alkohol napomáhat otevřenější komunikaci a sbližování. U některých jedinců může zmírnit sociální úzkosti, pokud je užíván vědomě a v malém množství.
Přestože malá dávka alkoholu může mít výše uvedené přínosy, nadměrná nebo častá konzumace přináší významná zdravotní rizika. V posledních letech navíc přibývá vědeckých důkazů, že žádná dávka alkoholu nemusí být zcela bezpečná.
Alkohol je toxický pro játra, a jeho dlouhodobé užívání vede k ztučnění jater, hepatitidě a cirhóze. Jedná se o nevratné změny, které mohou končit i transplantací nebo smrtí.
Alkohol zvyšuje riziko několika typů rakoviny – včetně rakoviny jater, ústní dutiny, jícnu, prsu a tlustého střeva. Podle WHO je alkohol klasifikován jako karcinogen 1. třídy, tedy látka s prokázaným rakovinotvorným účinkem.
Alkohol působí na centrální nervový systém. Při častém pití vzniká tolerance a psychická i fyzická závislost. Alkoholismus je chronické onemocnění, které ovlivňuje nejen zdraví, ale i mezilidské vztahy, pracovní výkonnost a duševní stav.
Ačkoliv může alkohol usnadnit usínání, narušuje kvalitu spánku – zkracuje fázi REM, zvyšuje noční probouzení a může vést k ranní únavě. Dlouhodobá konzumace alkoholu je spojena s vyšším výskytem úzkostí, depresí a sebevražedných myšlenek.
Alkohol je energeticky velmi bohatý – 1 gram alkoholu má 7 kcal. Pravidelné pití přispívá k nárůstu hmotnosti, zejména v oblasti břicha, a zvyšuje riziko metabolického syndromu.
Zdravotní doporučení se liší podle země, ale většina odborníků se shoduje na následujících limitech:
Muži: maximálně 2 standardní dávky alkoholu denně
Ženy: maximálně 1 standardní dávka denně
1 standardní dávka = cca 10–12 g čistého alkoholu (např. 0,3 l piva, 1 dcl vína nebo 0,04 l destilátu)
Alkohol by se neměl pít denně, doporučuje se zařadit tzv. „suché dny“ alespoň 2–3× týdně. U některých skupin – těhotné ženy, lidé s nemocemi jater, depresí nebo užívající určité léky – je nejlepší se alkoholu zcela vyhnout.
Alkohol může mít pozitivní i negativní účinky na zdraví. Klíčovým faktorem je množství a frekvence. Zatímco střídmé pití může přinést určité přínosy, nadměrné užívání má prokazatelně škodlivý vliv na zdraví těla i mysli. Každý by měl posoudit, zda mu alkohol něco dává, nebo spíše bere – a podle toho se rozhodnout.
přínosy alkoholu, škodlivost alkoholu, alkohol a zdraví, pití alkoholu denně, vliv alkoholu na organismus, rizika alkoholu, srdce a alkohol, cirhóza, alkohol a rakovina, kolik alkoholu je zdravé