Dnešní doba je charakteristická sedavým způsobem života. Práce u počítače, dlouhé cesty autem, sledování televize – to vše vede k tomu, že průměrný člověk tráví vsedě více než 8 hodin denně. Bohužel, lidské tělo není uzpůsobeno k tak dlouhému sezení. Evolučně jsme stvořeni k pohybu – a právě jeho nedostatek začíná být tichým, ale o to nebezpečnějším zabijákem.
V tomto článku se podíváme na to, proč dlouhé sezení škodí zdraví, jaké nemoci způsobuje a co můžeme udělat pro prevenci. Pokud trávíš den u stolu, tohle bys rozhodně měl(a) vědět.
Sezení samo o sobě není špatné – problémem je jeho délka, statičnost a frekvence. Tělo se při dlouhém sezení dostává do nefyziologické polohy, svaly ochabují, krevní oběh se zpomaluje a klouby jsou jednostranně zatěžovány. Výsledkem jsou postupné zdravotní komplikace.
Jedním z nejčastějších problémů spojených s dlouhým sezením je bolest zad, zejména v bederní oblasti. Nesprávné držení těla a ochablé břišní a zádové svaly vedou k přetížení páteře. Také krční páteř trpí, když hlava dlouhodobě směřuje dopředu k obrazovce.
Při sezení tělo spaluje minimum kalorií. Sedavý způsob života zpomaluje metabolismus, snižuje citlivost na inzulin a přispívá k ukládání tuků, zejména v oblasti břicha. Výsledkem je vyšší riziko nadváhy a obezity.
Dlouhé sezení negativně ovlivňuje činnost srdce a cév. Snižuje se průtok krve, dochází ke zvyšování krevního tlaku, tvorbě krevních sraženin (zejména v dolních končetinách) a zvyšuje se riziko infarktu a mozkové mrtvice.
Studie ukazují, že lidé, kteří tráví většinu dne vsedě, mají výrazně vyšší riziko vzniku inzulinové rezistence a diabetu 2. typu. Dokonce i pravidelné cvičení nemusí plně kompenzovat negativní vliv celodenního sezení.
Dlouhé sezení je podle některých studií spojeno s vyšší úmrtností, a to i u lidí, kteří pravidelně sportují. Tzv. „sedavý paradox“ znamená, že pohyb ráno nebo večer nemůže zcela nahradit škody způsobené 8–10 hodinami strávenými na židli.
Dlouhodobé sezení, zejména bez přestávek a v uzavřeném prostředí, může vést k poklesu nálady, zvýšené únavě a úzkostem. Nedostatek pohybu ovlivňuje produkci hormonů, jako je serotonin a endorfiny.
Moderní práce se často bez sezení neobejde, ale existují způsoby, jak minimalizovat negativní dopady:
Nastav si budík, který ti připomene, že je čas se postavit. I 2–3 minuty lehkého pohybu (natažení, protažení, chůze) mohou výrazně zlepšit krevní oběh a ulevit zádům.
Střídání sezení a stání během práce je ideální. Pokud máš možnost, pořiď si stojací nebo polohovací stůl, nebo si alespoň podlož monitor, abys zlepšil(a) držení těla.
Zařaď krátké cvičení během polední pauzy – dřepy, kliky, protažení nebo chůze. I rychlá procházka kolem bloku ti pomůže rozhýbat tělo a osvěžit mysl.
Nastav si výšku židle, monitoru a klávesnice tak, aby tvé tělo nebylo v napětí. Nohy by měly být v pravém úhlu, záda opřená a oči v úrovni horní třetiny monitoru.
Způsobuje bolesti zad, krční páteře a svalovou nerovnováhu
Zvyšuje riziko obezity, cukrovky, infarktu a mrtvice
Má negativní vliv na psychiku a produktivitu
I pravidelné cvičení nevyrovná škody z celodenního sezení
Stačí malé změny: více vstávat, protahovat se, střídat pozice
dlouhé sezení zdraví, škodlivost sezení, sedavý způsob života, proč je špatné dlouho sedět, bolest zad z kanceláře, ergonomie při práci, prevence bolesti zad, negativní vliv sezení na zdraví
Nečekej na první bolest v zádech. Začni s drobnými změnami hned dnes – vstaň, projdi se, a dej svému tělu pohyb, který si zaslouží.
