Od poloviny 90. let se na různých místech Česka každé léto konala nelegální technoparty, známá jako CzechTek, na níž se sešli příznivci elektronické hudby z celé Evropy. Akce pořádaná bez povolení úřadů a často i majitelů pozemků se obvykle neobešla bez protestů místních.

Už v roce 2004 policie předčasně ukončila technoparty u Boněnova na Tachovsku, o rok později, 30. července 2005, pak přišel mohutný policejní zásah. Na pronajatý pozemek u obce Mlýnec na Tachovsku se první účastníci technoparty začali sjíždět ze všech koutů Evropy v pátek 29. července 2005 a už tehdy se první z nich dostali do konfliktu s policií.

Strážci zákona od začátku odmítali technaře do lokality pustit, zablokovali také sjezd z nedaleké dálnice D5. Přesto se do druhého dne počet návštěvníků technoparty zvýšil na stovky až tisíce. Majitelé okolních pozemků, po kterých lidé na pronajaté místo přijížděli, na ně podali trestní oznámení.

Zraněno bylo 35 účastníků a 47 policistů

Podle státního zástupce i soudního znalce účastníci CzechTeku spáchali trestný čin poškozování cizí věci. Policie proto v sobotu 30. července proti pěti tisícovkám mladých lidí tvrdě zasáhla a technoparty násilím ukončila. Tisícovka policistů, převážně těžkooděnců, použila slzný plyn, pendreky a vodní děla.

Zraněných byly desítky na obou stranách. Policejní zásah, jenž vyšel státní pokladnu na více než 31 milionů korun, ale vyvolal rozporuplné reakce. Postup policie kritizovala nejen opoziční ODS, ale i někteří vládní politici. Také tehdejší prezident Václav Klaus označil akci za hrubou chybu. 

"Zvláště v naší zemi, kde zásah policejních těžkooděnců proti mladým lidem automaticky vyvolává velmi nedobré reminiscence z minulosti, je taková událost zlá a svědčí o tom, že u nás něco není v pořádku," tlumočil názor prezidenta jeho mluvčí Petr Hájek.

Naopak tehdejší ministr vnitra František Bublan a premiér Jiří Paroubek (ČSSD) hovořili o nezbytném zákroku. Násilí proti technařům také vyvolalo v létě 2005 vlnu protestů. Největší demonstrace se konaly před sídlem ministerstva vnitra na pražské Letné. Aktivista Stanislav Penc na protest proti zásahu zveřejnil telefonní číslo tehdejšího premiéra.

Postup policie vyšetřovala Inspekce ministra vnitra, většinu z trestních oznámení ale odložila - buď kvůli obecnosti, nebo proto, že se nepodařilo prokázat vinu konkrétních policistů. V lednu 2009 Nejvyšší státní zastupitelství prošetřování zásahu ukončilo s tím, že policisté postupovali v souladu se zákonem.

Situací se zabývaly soudy

Naproti tomu ombudsman Otakar Motejl vyjádřil ve své zprávě k postupu policistů jisté výhrady. Muži zákona podle něj nevyužili všechny možnosti, jak situaci řešit bez použití síly. Zásahem na CzechTeku a jeho následky se zabývaly i soudy. Několik technařů bylo obviněno z útoku na policisty, soudy je však podle dostupných údajů většinou osvobodily, případně uložily podmínku.

Několik účastníků, kteří utrpěli při zásahu zranění, se u soudů domáhalo satisfakce v rámci civilního sporu. Dva z nich, Pavel Kuchař a Ondřej Holous, jimž policisté vhodili do auta dýmovnice, získali u soudu nárok na stotisícové odškodnění a ministerstvo vnitra se jim muselo omluvit.

První technoparty, později známá jako CzechTek, se konala v létě 1994 v Hostomicích na Berounsku. Po několik dní si zhruba 300 lidí na akci s volným vstupem, bez sponzorů i oficiálního organizátora, užívalo tanec a hudbu.

Rok po policejním zásahu z července 2005 ale CzechTek skončil, poslední ročník se konal jako legální v létě 2006, navštívilo ho 40 tisíc lidí. Fenomén technoparty zcela nezanikl, každý rok se jich koná několik, žádná akce už ale nedosáhla pravidelnosti a věhlasu CzechTeku.