2 0 0 07.09.2025
Poptávka po cigaretách na konci 19. století výrazně převyšovala tehdejší produkci. Zručný dělník dokázal vyrobit jen asi 3-4 cigarety za minutu. V roce 1875 se proto společnost Allen & Ginter rozhodla vypsat odměnu 75 tisíc dolarů pro toho, kdo sestrojí stroj na automatickou výrobu cigaret. Výzvu přijal talentovaný mladík z Virginie, James Bonsack, který kvůli svému projektu dokonce opustil školu.
Po pěti letech se mu podařilo sestrojit prototyp, ten mu však zničil požár. Bonsack se ale nevzdal, stroj postavil znovu a 4. září 1880 na něj získal patent. Jeho vynález, známý jako Bonsack Machine, znamenal revoluci. Dokázal totiž vyrobit až 200 cigaret za minutu a jeho výkon se postupně zvyšoval.
Bonsackův stroj přitáhl pozornost dravého podnikatele Jamese Duka, majitele tabákové továrny. Duke okamžitě rozpoznal potenciál vynálezu, získal na něj licenci a díky mechanizaci výroby se cigarety staly levnějšími a dostupnými pro masy. Kdysi luxusní zboží se tak změnilo v masový produkt. První cigarety z Dukeovy továrny, značky Duke of Durham, se dokonce prodávaly společně s baseballovými kartičkami, aby se zvýšil prodej.
Vynález změnil nejen tabákový průmysl, ale i celou společnost. Tabákové společnosti, nyní schopné produkovat obrovské množství cigaret, spustily masivní a agresivní reklamní kampaně, které představovaly kouření jako symbol noblesy, nezávislosti a moderního životního stylu. Až do 70. let 20. století tak kouřily filmové hvězdy i politici. V roce 1919 poprvé v historii lidstvo spotřebovalo více tabáku ve formě cigaret než v dýmkách.
Příběh Bonsackova stroje tak s sebou nese hořkou pachuť. Ukazuje, jak technologické inovace, i když jsou na začátku motivovány dobrými úmysly a touhou po pokroku, mohou vést k nezamýšleným a tragickým následkům. Je to příběh o tom, jak se luxusní a ručně balené zboží změnilo v produkt masové spotřeby, který si vyžádal daň v podobě lidských životů. Přestože se o škodlivosti kouření ví desítky let, celosvětová spotřeba cigaret nijak významně neklesá.